Kostival lékařský (Symphytum officinale L.)

Tato dosti běžná až 1 m vysoká léčivá bylina je zmiňována v pramenech již od 12. století. Patří mezi nejúčinnější a v historii prakticky nepostradatelné léčivky našich končin. Najdeme jej na vlhkých stanovištích, jako jsou břehy vodních toků, lužní lesy a vlhké louky a pole, obzvláště na těžších na živiny bohatých slabě zásaditých až slabě kyselých půdách. Rozšířen je od nížin až po horské oblasti. Obsahuje alkaloidy, silice, slizové látky, třísloviny, glykosidy a mnohé další látky.

U této byliny sbíráme obvykle kořen, někdy lze použít i list. Použití je obzvláště vnější. Při vnitřním užívání je třeba opatrnosti, protože hrozí riziko poškození jater a některé jeho alkaloidy mají při nadměrném užití karcinogenní účinek. Léčivé kořeny rostou velmi hluboce a vyrýváme je na podzim (září, říjen) nebo na jaře před začátkem vegetace (do dubna). Pokud používáme čerstvou nať, je možné ji trhat před květem i v době květu. Kořen po vyrytí omyjeme, podélně rozřízneme a sušíme nejlépe na slunci. Při umělém sušení je třeba nepřekročit teplotu 45 °C. Lze jej také uskladnit čerstvý ve vlhkém písku podobně jako kořenovou zeleninu. 

Příklady vnitřního použití: ne dlouhodobě a ve velkých dávkách (max. 10 dní)

Užívat jej lze při bronchitidě, bolestech na prsou, kašli, žaludečních a dvanácterníkových vředech, průjmech, bolestivé menstruaci, zánětech dásní a onemocněních ledvin.

Čaj:. Při dýchacích potížích nejlépe nadrobno nakrájený kořen přes noc máčíme, ráno ohřejeme, scedíme a pijeme, nebo 15 min vaříme lžičku drceného sušeného kořene ve ¼ litru vody a necháme ještě 15 min louhovat. Při paradontóze jím vyplachujeme ústa. Při žaludečních vředech ve směsi 2:1:1 s měsíčkem a rdesnem ptačím. Vrchovatou lžičku směsi spařit ¼ l vody a nechat 3-5 minut. Pijeme 2 – 4 šálky denně.

Víno: 4-5 čerstvých listů louhujeme 5-6 týdnů v litru bílého vína. Užíváme 1 dcl denně při chorobách plic.

Čerstvě nastrouhaný kostival smíchaný s medem používáme při chorobách plic.

Příklady vnějšího použití:

Zmírňuje záněty, podporuje regeneraci tkání, hojení ran. Oceníme jej při léčbě bércových a jiných vředů, zlomenin, podlitin, výronů, revmatismu, zánětu žil, špatně se hojících ranách apod. Používá se nejčastěji jako obklad, tinktura nebo mast.

Tinktura: naplnit lahev očištěnými a nakrájenými kořeny, zalít pálenkou a nechat 14 dní na slunci nebo v teple louhovat.  Používá se na obklady, mazání nemocných kloubů, pohmožděnin a zlomenin.

Mast: 1 díl rozemletého sušeného kořene rozetřeme se 3 díly sádla. Při použití čerstvého kořene jej nakrájený v sádle krátce pražíme (poměr 1:1), necháme 24 hodin stát, ohřejeme a scedíme. Maže se na zmírnění bolesti, hojení ran. Působí preventivně proti hnisání. Mast uchováváme v chladničce.

Obklady: Lze použít čerstvé povařené listy a ještě teplé přiložit na bolestivé místo, bércové vředy, užít lze i při revmatismu, dně, zánětu okostice a bolestech zad a šíje. Také lze čerstvé listy pomačkat a přiložit na postižené místo.

Při použití sušeného kořene povaříme 15 min. v ½ l vody 2 lžíce drceného kořene. Po dalších 15 min. louhování scedíme. Syrový nastrouhaný kostival smíchaný se syrovým bramborem přikládáme na krk (bolesti v krku), v kombinaci s medem a tvarohem na prsa při chřipce, kašli, zánětu průdušek a na břicho při bolestech břicha.

Olej na popáleniny: do ½ l nejlépe olivového oleje přidáme 5 lžic drceného kostivalu a 10 lžic třezalkového květu. Necháme v pokojové teplotě 2 týdny.

Koupel z listů (čerstvých i sušených) pomáhá při bolestech zad, kloubů, revmatických, způsobených dnou apod. a také při špatném prokrvení končetin, křečových žilách a doléčení zlomenin. Přibližně ½ kg čerstvých listů (adekvátně sušených) převaříme a vlijeme do koupele. Lze také nejprve listy několik hodin máčet ve studené vodě a poté převařit.

Ing. Miroslav Huryta

Read more...

Homeopatická první pomoc

Homeopatie je alternativní léčebná metoda, která má široké použití u mnoha akutních i chronických stavů. Léčba chronických onemocnění patří do rukou odborníka. U mnoha akutních příznaků si však můžeme pomoci sami. Jedno z pravidel homeopatie totiž je, že čím dříve léčbu zahájíme, tím dříve nemoc ustoupí, nebo se příznaky vůbec nerozvinou, organismus najde znova svoji rovnováhu a navrací se k plnému zdraví.

Co mít v homeopatické lékárničce?

Arnica montana 5-9CH:  je lék na všechny traumatismy lokální i celkové. Stavy po operacích, úrazech typu pohmoždění, s tvorbou modřin, po poranění kloubů, při svalové únavě po náročných fyzických výkonech. Podáváme 5 granulí v intervalu 2-6 hodin, intervaly prodlužujeme dle stavu a zlepšení. Před plánovanou operací je dobré podat večer a ráno 10 granulí, po výkonu jak je již uvedeno.

Aconitum napellus 9CH: používáme na všechny stavy po prochlazení spojené s prudkou horečkou, rýmou, nachlazením, kašlem, bolesti kloubů po prochladnutí. Zvýšená teplota do 38 st. je doprovázena velkou žízní, potřebou studených tekutin, chybí pocení. Při akutních stavech podáváme 5 granulí každé 2-4 hodiny, se zlepšováním intervaly prodlužujeme. Pokud se objeví pocení, končí indikace Aconita a podáváme Belladonu

Belladona 9CH:  má vždy velmi prudký začátek obtíží se zarudnutím obličeje, objevují se tepavé bolesti hlavy, výrazné pocení a suché sliznice. Nejčastěji prudké horečnaté onemocnění s teplotou 39-40 st., které se objevuje z plného zdraví, během několika málo hodin. Podáváme v intervalu 1-2 hodiny.

Allium cepa 5-9CH:  rýma z nachlazení nebo alergická, která začíná záchvatovitým kýcháním, výtok z nosu je čirý, ale pálivý, dráždí okraje nosních dírek a horní, sekret z očí je nedráždivý. Stav se zlepšuje na čerstvém vzduchu. Na začátku 5 granulí v intervalu 1-2 hodiny, prodlužujeme se zlepšením až na 3xdenně.

Euphrasia 9CH: opět rýma jakéhokoli původu se záchvatovitým kýcháním, ale sekret z nosu je nedráždivý, slzení dráždivé. Dávkovaní stejné jako Allium.

Nux vomica 5-9CH: používáme na stavy spojené s excesy v jídle, pití, kouření, jejichž následkem je bolest hlavy, přecitlivělost na zvuky a světlo, objevuje se záchvatovité kýchání.

Používáme také na zvracení a průjem po požití špatného jídla. Podáváme 5 granulí 3x denně.

Oscilococcinum: používáme na chřipku a chřipkové stavy spojené s horečkou, celkovou přecitlivělostí, kdy nás bolí klouby, svaly, kůže. Užíváme co nejdříve, při objevení se prvních příznaků 1 celou tubu léku, opakujeme v 6 hodinových intervalech. Pokud zahájíme léčbu dostatečně rychle stačí 3 dávky. Pokud zahajujeme ve fázi rozvinutého onemocnění, je potřeba delší léčba. Lze užít také jako prevenci v období chřipkové epidemie 1 dávku (tubu) týdně.

Homeopatické léky užíváme vždy alespoň 30 minut před  jídlem nebo po jídle, aby dutina ústní byla čistá. Granule necháme rozpustit pod jazykem, nezapíjíme.  Účinek homeopatik mohou neutralizovat také zubní pasty s mentolem, káva, čaj.

Použití homeopatie je bezpečné u dětí i u těhotných. Pokud však příznaky během 3 dnů neodezní, vyhledáme lékaře.  Uvedli jsme jen velmi malý příklad léků, které můžeme použít. Možnosti homeopatie jsou daleko větší, výběr léků je však individuální, a proto při složitějších nebo chronických obtížích vždy konzultujeme s odborníkem homeopatem.

MUDr. Jana Hastíková

Read more...

Hildegarda z Bingenu: rýnská Sybila

Léčitelka, básnířka, hudební skladatelka, spisovatelka nebo jeptiška a zakladatelka dvou klášterů? Podle renesančního pojetí bychom v jejím případě mohli mluvit o „univerzálním člověku.“

Jejím odkazem jsou desítky básní a písní, stovky dopisů, dva životopisy svatých, komentář k evangeliím, devět knih. Mezi nejznámější patří soubor Scivias (Cestyvěz), De Operatione Dei a Liber Vitae Meritorum, Symphonia armoniae celestium revelationum (Symfonie harmonie nebeských zjevení). Dvě knihy věnovala medicíně a léčivům: Liber simplicis medicine a Liber composite medicine. O všech svých dílech tvrdila, že jí byla nadiktována svatým Duchem.

Hidegarda se narodila v létě roku 1098 v rýnském údolí. Jméno Hildegarda je odvozeno z německého Heldin - „hrdinná panna" nebo „zachránkyně". Od dětských let mívala božská vidění. Ve svých osmi letech byla zasvěcena církevnímu životu. Během života cestovala po Evropě, kázala klerikům i šlechticům, učencům i veřejnosti. Zemřela roku 1179. Od konce 16. století patří mezi svaté, v roce 2012 byla kanonizována.

Hildegarda byla léčitelkou, která byla známá svým pozorováním přírody. Zachovaly se její popisy minerálů, bylin, rostlin a zvířat a jejich významu v léčení, stejně jako recepty a doporučení týkající se stravy. Významné místo v uzdravení dle Hildegardy byl vztah pacienta k Bohu.

"Všechny živé bytosti jsou jiskry vzešlé z vyzařování božího jasu,  a tyto jiskry vycházejí z Boha jako paprsky slunce."

Jak pomáhala Hildegarda z Bingenu proti  nespavosti?

Jak jinak než bylinkami:

a) 1 díl fenyklu (navozuje spánek), 2 díly řebříčku (stabilizuje spánek) se krátce povaří, vodu vytlačit a horké byliny se přiloží na čelo a spánky, vše se převáže;

b) pro osvěžení ve spánku se vezme zelená šalvěj (zklidní tlukot srdce), namočí do vína a přiloží na srdce a krk;

c) meduňka "dělá srdce veselým" je známá svými zklidňujícími účinky (listy a olej);

d) kozlík lékařský zklidní a v kombinaci s chmelem tento účinek ještě zesílí (zlepší se i chuťové vlastnosti);

e) květ levandule a olej z něj získaný pečuje o vnitřní klid a podporuje potřebu spánku

Připojujeme ještě několik slov o léčivce: Anacyclus pyrethrum

(jinak také známý jako bertrám, pertrám obecný, trahok, Anacyclus officinarum, Anthemis pyrethrum)

"Bertrám je přiměřené teploty, trochu sušší, ale právě tato směs je čistá a svěží. Pro zdravého člověka je dobrý k jídlu, protože snižuje hnilobu v něm, rozmnožuje dobrou krev a činí jasný rozum. Ale i nemocnému, který má již poškozené orgány, přináší sílu zpět. Z člověka pak neodejde nic nevyužito, činí dobré trávení. A člověk, který má mnoho hlenu v hlavě a často jí bertrám – onen hlen ubyde. Také, pokud je často jedený, odstraní zánět pohrudnice a zmnoží v těle člověka dobré šťávy a vyjasní mu oči. Ať je bertrám jedený tak často, až vyžene nemoc a zamezí, aby se nemoc znovu vrátila. Že při jedení zmnožuje tvorbu slin, pochází z toho, že vytahuje špatné šťávy a opět dává zdraví.“

„Jakkoli je rostlina používána, suchá či vařená, je vždy užitečná a dobrá pro nemocné i zdravé.“

(Physica, první kniha, kap. 1–18)

Read more...

Blahodárná mořská voda

Pobyt u moře má blahodárné účinky na náš organizmus... Mnozí mají zkušenost, že pobyt u moře zvyšuje odolnost organizmu. Samozřejmě, že jde o kombinaci – dovolená, slunce, pohyb, jiná strava, vlhkost vzduchu a mořská voda. Pro dnešek se zaměřme právě na mořskou vodu.

Víte, že voda na planetě Zemi zaujímá 71 % jejího povrchu (z toho 97 % tvoří slaná voda)?

Podíváme-li se na lidský organismus, tak zjistíme, že tělo dítěte obsahuje 80 % vody, tělo dospělého zdravého člověka přibližně 70 %, stárnutím se obsah vody v těle snižuje až na 60 %.

Víte, že mořská voda obsahuje všechny prvky Mendělejevovy periodické tabulky prvků? Mořská voda obsahuje 96,5 % vody a 3,5 % jiných látek. Jedná se o organické látky (sloučeniny uhlíku jako např. aminokyseliny, cukry, vitamíny), rozpuštěné plyny (64 % dusík, 34 % kyslík) a směs solí. Průměrná slanost (salinita) mořské vody je 35 g (tj. 35 g solí v 1 kg mořské vody). Ze solí tvoří 78 % chlorid sodný. Mezi další složky patří síran sodný, síran vápenatý, chlorid hořečnatý, síran hořečnatý, chlorid draselný, síran draselný, uhličitan strontnatý, zlato, stříbro, měď, mangan, nikl, kobalt, fluor, molybden, antimon, železo, křemík, selen, síra, zinek a jod. Další prvky a sloučeniny se vyskytují ve velmi malých – stopových množstvích, je obtížné je stanovit běžnými analytickými postupy. Často se uvádí, že zastoupení těchto látek v krevní plazmě je podobné tomu v mořské vodě.

Mořská voda má léčebné vlastnosti velmi prospěšné lidskému tělu. Tyto vlastnosti byly známé již ve starověkých školách moudrosti Pythagory a Hippokrata, dnešní věda je jen potvrzuje. Slaná voda má příznivé účinky na různá onemocnění kůže, ekzémy, dýchací cesty, pohybový aparát a obecně na imunitu.

Na trhu jsou např. prostředky (většinou nosní spreje) sloužící k podpůrné léčbě rýmy, včetně alergické, nachlazení, bronchitid, chronické sinusitidy, apod. Obnovují přirozenou vlhkost nosní sliznice a zároveň ji zbavují nečistot, aby tak mohla plnit svou funkci „filtru“ škodlivých látek, které se běžně vyskytují ve vzduchu. Proto jsou používané lidmi, kteří žijí v místech s větším znečištěním, kteří pracují v prašném prostředí či v kanceláři, kde je kvůli klimatizaci příliš suchý vzduch. Doporučuje se jejich použití konzultovat s lékařem či lékárníkem.

Ing. Dana Gabrielová

Read more...

Příběh Marie Treben

(1907 – 1991)

Tato světoznámá bylinkářka s pozoruhodným osudem se narodila 27. září jako druhá ze tří dcer manželů Anny a Ignaze Günzelových v Žatci (bývalé Sudety). Od dětství trávila Maria prázdniny v rodině nadlesního, kde se rozvinula její láska k přírodě vštípená matkou a cit pro rostliny, které uměla časem všechny pojmenovat. V 10 letech ji hluboce zasáhla ztráta otce, který přišel při nehodě o život a za dva roky se pak dcery s matkou přestěhovaly do Prahy. Už jako mladá dívenka získávala Maria první zkušenosti s bylinkami, když si např. na radu jedné neznámé stařenky umyla své slabé a vypadávající vlasy odvarem z kořene lopuchu. Uvařila ho však příliš silný a nakonec musela vlasy ostříhat, jak byly silné a nepoddajné.

Po ukončení lycea začala Maria pracovat v redakci listu Prager Tagblatt a současně i pro spisovatele Maxe Broda, se kterým se zde seznámila. Na jedné z pravidelných návštěv pražské opery, kterou velmi milovala, se potkala se svým budoucím mužem Ernstem Gottfriedem Trebenem. Po svatbě v roce 1939 se přestěhovali do manželova rodného domu v Kaplici na jižní straně Českého lesa, kde se jim o pár let později narodil jediný syn Kurt. V roce 1945 byla celá rodina odsunuta, Ernst byl uvězněn a Maria strávila se svým synem dva roky v německých uprchlických táborech, kde málem zemřela na tyfus. Zachránil ji vlaštovičník a další byliny, které jí pomohly od žloutenky a jiných zdravotních potíží. Svého synka pak po dlouhém boji vyléčila pomocí mateřídoušky. I v tomto velmi těžkém období si Maria zachovala svou přátelskou a veselou povahu, pracovitost a silnou víru v lepší budoucnost. Koncem roku 1947 se manželé konečně znovu setkali a našli nový domov v Horním Rakousku. Zde se také Marii dostal do ruky recept na výrobu švédských kapek dle starého rukopisu Dr. Samsta, které od té doby často používala.

Dlouhá léta měla Maria pocit, že stále slyší vnitřní hlas nabádající ji, aby radila lidem, jak použít byliny. Po smrti matky v r. 1961 tento hlas ještě zesílil. Navíc se setkala s velkým rakouským biologem Richardem Weilfortem, který jí otevřel dveře k účinkům všech rostlin, co znala. Maria se pustila do četby starých knih o bylinách, rozmlouvala s lidmi z venkova, vyráběla svoje první esence podle starých receptů a pronikala hlouběji do tajů léčivých bylin. Svou první přednášku měla na žádost okolí během jednoho pobytu v lázních, kde se  prováděly procedury dle faráře Kneippa (jeho léčebné metody nadšeně používala Mariina matka) a sklidila obrovský úspěch. Následovalo množství pozvánek a proseb o písemný záznam Mariiných zkušeností, na něž odpovídá články v církevních novinách a následně i souborem textů Zdraví z Boží lékárny. Po přednáškách v Německu následovala také cesta do Ameriky, kterou v té době již 77-letá Maria Treben zvládla obdivuhodně dobře. Z velkého množství dopisů, které Marii přicházely, byla později sestavena také kniha Léčebné úspěchy Marie Treben.

Z jedné strany obdivovaná, z druhé pronásledovaná musela čelit Maria Treben také mnoha útokům a pomluvám často ze světa lékařů a farmacie. Ona sama přitom nikdy neznevažovala medicínu a naopak upozorňovala na to, že diagnózu musí stanovit lékař. Sama se nikdy nepouštěla do žádných experimentů. Byla to velmi skromná žena, která považovala za svou povinnost pomáhat lidem navracet zdraví a předávat své zkušenosti. Za skutečného lékaře však považovala sílu Boha, jenž se skrze byliny projevuje. A ona sama je pouze „Boží lékárnicí“ v jeho zahradě. V roce 1988 Marii velmi těžce ranila náhlá smrt milovaného manžela, se kterou se vytratila i její chuť do dalšího života a téměř přesně po třech letech 26. července jej následovala. Odkaz Marie Treben však žije dál ve všech, kteří zkoumají byliny a řídí se jejími radami a zkušenostmi. Odměnou je pak lepší zdraví, více energie a dobrá nálada.

Jana Kučerová

Read more...