Jan Jessenius, renesanční člověk a lékař dvou císařů

Je těžké krátce charakterizovat tohoto člověka, můžeme přemýšlet zda byl spíše lékařem, filosofem, historikem nebo politikem, ale takové úvahy jsou vlastně zbytečné. Byl člověkem renesančního formátu, který celý svůj život zkoumal a jednal, který působil na řadě míst Evropy a který svým dílem ovlivnil dění své doby.

Narodil v roce 1566 ve Wroclavi v Polsku, pocházel z uherského zemanského rodu, který měl kořeny ve slovenském Turci. Doktorem medicíny se Jessenius stává roku 1591. Od roku také 1600 přednášel na Karlově univerzite v Praze, zde vykonal první veřejnou pitvu lidského těla v českých krajích. Pitva těla popraveného muže se konala ve slavnostně vyzdobené Rejčkově koleji, trvala pět dní a jako přihlížející se jí zúčastnilo asi 5000 osob. Význam Jesseniovy pitvy je třeba spatřovat nejen v prohloubení anatomických poznatků, ale také ve zvýšení prestiže Karlovy univerzity.

V roce 1602 přijel Jessenius opět do Prahy, a to na osobní žádost císaře Rudolfa II., který zval ke svému dvoru ty nejlepší učence tehdejší Evropy. Jessenius se stal osobním lékařem Rudolfa II. Po šesti plodných letech strávených v Praze přijal Jesenius nabídku  uherského krále Matyáše, aby se stal jeho dvorním lékařem a zároveň historiografem. U Matyáše působil celých pět let (1608-13), v následujícím období přednášel v Drážďanech, Basileji, Tubingenu a od roku 1615 opět v Praze, v letech 1617-20 byl rektorem pražské univerzity, v té době získal i profesuru z historie. Byl jedním z těch, kteří se stavěli na stranu českých stavů proti Habsburkům. A tak po prohrané bitvě na Bílé Hoře a nástupu Ferdinanda II. Habsburského na český trůn byl Jessenius zatčen a odsouzen k trestu smrti. Za účast na protihabsburském povstání byl 21.června 1621, spolu s dalšími 27 českými pány popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Usmrtili ho sekerou kata Jana Mydláře, vyřízli mu jazyk, protože škodil slovem a hlavu zavěsili na Staroměstské věži, až v roce 1631, kdy ji přemístili do Týnského chrámu, avšak dodnes netušíme, kde se pozůstatky Jana Jessenia nacházejí.

Celý život se zajímal o vše kulturní, udržoval styky s popředními humanistickými vzdělanci své doby jako byl Tycho de Brahe, Johannes Keppler, Tadeáš Hájek z Hájku atd. Zásady humanismu vštěpoval i svým posluchačům a setkáváme se s nimi v jeho spisech, psal odborné lékařské práce, filozofické úvahy i básně.

Jan Jessenius je příkladem všestranného a celistvého člověka, který celý svůj pestrý život prožil věrný svým zásadám, který neměl strach a který vždy konal to, co považoval za nejlepší i přes důsledky, které to sebou neslo.

MUDr. Lucie Šrámková