Očista a povzbuzení organizmu

Příroda opět dává najevo svou sílu a my toho můžeme s úspěchem využít. Při procházce do míst, která se nenacházejí blízko zdrojů znečištění, můžeme obětovat trochu času a nasbírat jarní byliny. Svému tělu tak dodáme vitalitu a umožníme mu snáze vyloučit nejrůznější toxiny, které naše tělo nastřádalo. Používáme mladé listy, příp. květy, nepoškozené a zdravé a před použitím je dobře propereme ve studené vodě. Dbáme na to, aby se nezapařily. Uvedeme si několik příkladů bylin, které je škoda nevyužít.

Bylinky vhodné pro očistné kúry:

Pampeliška lékařská (Smetánka) nám na jaře nabízí mladé listy. Ty mají dosti silné močopudné účinky, podporují činnost ledvin a jater a tím i detoxikaci organismu. Obsahuje vitamíny A,B, C, betakaroten, křemík, draslík a vápník, hořčiny taraxacin,  ataraxasterin, třísloviny a fytoncidy. Obsahem inulinu je pampeliška vhodná pro diabetiky. Nahořklá chuť ji předurčuje především do zeleninových salátů. Je důležité nepřehánět s množstvím, jinak mohou mít někteří lidé mírné zažívací potíže. Doporučená denní dávka je 1 větší hrst čerstvých listů na osobu.

Kopřiva dvoudomá je takřka zázračnou bylinou proti jarní únavě. V tomto období se dá použít nejen jako čaj, ale také do polévek, jako špenát či nádivka. Obsahuje vitamín C, betakaroten, vitamin A, vápník a železo. Působí močopudně, rozpouští hleny v těle, pomůže při akné, ekzémech, revmatismu a chudokrevnosti. Podporuje léčení zánětů močových cest, používá se při vysokém tlaku a pomáhá při premenstruačním syndromu, u zvětšení prostaty a senné rýmy. Kopřivu bychom měli užívat vždy 2 týdny a poté 2 týdny vynechat protože odvádí z těla draslík. Proto je při častějším použití třeba dbát na jeho doplnění, například jedením banánů a čerstvé zeleniny. Nepoužívat v těhotenství, při kojení a u dětí do 2 let.

Šťovík kyselý je oblíbený obzvláště mezi dětmi. Ve svých listech nám nabízí mnoho vitaminu C, betakarotenu, vápníku,  dále třísloviny, soli železa, manganu, draslíku a křemíku. Působí močopudně, čistí krev a stimuluje játra k činnosti. Pozor na předávkování kyselinou šťavelovou, která se při vysokých dávkách může usazovat v ledvinách. U někoho může způsobit alergickou kopřivku. Proto doporučujeme max. 100 g listů na osobu a den. Dobré je jej doplnit mlékem nebo vejcem při přípravě jídla. Používáme jej do salátů, polévek, přidáváme do špenátu, pomazánek apod.

Sedmikráska chudobka nám ke konzumaci nabízí listy i květy. Dají se použít do salátu, ale třeba i do polévky, na chléb s máslem apod. Účinek listů i květů je pro detoxikaci téměř stejný. Obsahují hořčiny, sliz, silice, flavonoidy, třísloviny, triterpenové saponiny, organické kyseliny, minerální látky, inulín a cukr. Působí močopudně, stimuluje žlučník a játra, lehce podporuje pocení a čistí krev. Sedmikráska pomůže na dnu, artritidu, akné, ekzémy, zevně použitá jako koupel nebo na kloktání je účinná na špatně se hojící rány, vředy a při zánětech dásní.

Česnáček lékařský je bylina s česnekovou vůní. Mladé listy s lehce nahořklou chutí lze v menším množství přidat do salátu nebo polévky.  Dříve se také sušil a používal jako koření. Česnáček obsahuje glykosidy,  sinigrin,  allylsulfid,  rhodanalyl, alliarin,  etérický olej, pektin a má vysoký obsah vitaminu C a betakarotenu. Má detoxikační účinky a byl také doporučován při léčbě revmatu, dny a ekzémů. Dále obsahuje isothiokyanáty, které účinkují proti rakovině.

Popenec břečťanovitý lze používat od dubna do července, kdy nejlépe odpoledne sbíráme nať. Lze jej použít do salátu apod., jako u předcházejících druhů. Obsahuje třísloviny, hořčiny, silice, cholin, saponiny, pryskyřice, organické kyseliny, vitamín C, betakaroten a draslík. Má protizánětlivé a stahující účinky, působí močopudně a hojivě. Je účinný při katarech dutin, a průdušek. Při zahlenění jej lze kloktat. Podporuje chuť k jídlu, zlepšuje trávení a mírní průjmová onemocnění. Lze jej použít na čaj, do koupele, jako obklad nebo jako koření.

Ing. Miroslav Huryta

Read more...

Což takhle dát si masáž?

I v dnešní době se stále můžeme setkat s názorem, že masáž je v zásadě určena následujícím třem skupinám lidí: Za prvé to jsou sportovci, jejichž extrémní zátěž na svalovou soustavu vyžaduje speciální péči. Pak to jsou pacienti, kterým lékař předepsal masáž jako součást terapie. A konečně poslední skupinu lze popsat jako ty, kteří díky svým finančním možnostem mohli zařadit masáž mezi způsoby, jak příjemně utratit peníze. Je tomu ale skutečně tak?

Zkusme se nyní podívat na význam masáže trochu moderněji, i když kořeny této činnosti sahají velmi daleko do historie, a různé záznamy o tření, mačkání a hnětení vyškolenou osobou můžeme najít snad ve všech známým velkých civilizacích, které nám předcházely. A stejně jako se dnes díváme na každodenní sprchování a čištění zubů, byla v mnoha kulturách masáž doslova součástí tělesné hygieny. Dnes je nejběžnější tzv. švédská masáž, kterou zpopularizoval Švéd Pir Henrich Ling (1776-1839), a která využívá dnes běžné znalosti fyziologie člověka.

Obecně lze říci, že masáž pomáhá k odstraňování mnoha nežádoucích stavů, včetně stresu, bolestí hlavy, nespavosti apod. Má především regenerační účinek a to hned z mnoha různých hledisek. Při správném provádění podporuje návrat tzv. žilní krve a mízy (lymfy) z povrchových částí těla do krevního oběhu (tzv. mechanický účinek) a tím urychluje látkovou výměnu, během které jsou z těla odstraňovány různé škodlivé látky. Velmi podobný je i biochemický účinek masáže, při kterém dochází k typickému zčervenání kůže. To je důsledek rozšíření cév v masírovaných oblastech a díky zvětšení povrchu cév se tak opět urychluje látková výměna mezi jednotlivými tkáněmi a krví. Tkáně se tak mnohem rychleji zbavují pro ně nepotřebných a toxických látek a z krve naopak odebírají potřebné živiny pro svou funkci. Tím je dosaženo rychlejší celkové regenerace organismu. Díky urychlení látkové výměny dochází též k rychlejšímu odbourávání tuků a musíme zmínit i účinek kosmetický, neboť masáž se podílí i na odstraňování odumřelých buněk z pokožky.

Pokud alespoň jednou týdně absolvujeme masáž celého těla nebo jeho částí (např. šíje a zad), zvyšujeme přímo i nepřímo prevenci různých úrazů a zdravotních potíží, jako jsou bolesti svalů, kloubů a šlach. Přispějeme také k rychlejší regeneraci sil po práci, k odstranění únavy a dokonce k celkovému uklidnění, protože masáž má i svůj nezanedbatelný psychický účinek, vyplývající z pozitivního vnímání dotyku (i když i zde existují výjimky z pravidla).

Kdy naopak masáž nelze podstoupit? Především při jakékoliv infekční nemoci nebo nachlazení. Jak bylo řečeno, při masáži se podporuje krevní a lymfatický systém a nemoc by se tak mohla snadno a rychleji rozšířit do dalších částí těla. Existuje mnoho dalších důvodů, kdy nelze masáž doporučit, ale v zásadě platí, že pokud si nejsme jisti, měli bychom se o vhodnosti masáže poradit s lékařem či fyzioterapeutem.

A jak poznáme dobrého maséra? V první řadě bychom se u něj měli cítit příjemně. Měl by se zajímat o náš zdravotní stav, včetně dotazů, které mají vyloučit nevhodnost masáže (kontraindikace). Místnost, kde masáž probíhá, by měla být teplá a masér by měl za pomoci přikrývek a ručníků zajistit, aby žádná právě nemasírovaná část těla neprochladla. Známé pravidlo, že “méně často znamená více”, platí i v případě různých masérských hmatů. Pokud by nás tedy masér přesvědčoval, že masáž, aby byla účinná, musí bolet, není to zrovna známka profesionálního přístupu. Po dokončení masáže, která musí být celkově příjemná, by nám mělo být doporučeno setrvat ještě nějakou dobu na masážním lehátku (případně v sedě, pokud byla takto masáž prováděna), protože naše tělo se s účinky masáže musí vyrovnat. Důležitá rada, které by se nám též mělo od maséra-profesionála dostat, je zvýšit bezprostředně po masáži příjem tekutin, což umožní rychlejší odbourání uvolněných škodlivých látek z těla.

Vzhledem k velké konkurenci v nabídce masážních služeb se tato stává v současnosti více cenově dostupnou. A tedy stejně, jako jsme si zvykli kupovat v různé podobě vitamíny, a jako se snažíme alespoň občas protáhnout tělo nějakým sportem, možná je na čase se zeptat: „Což takhle dát si masáž?“

Ing. Ondřej Aksamít

Read more...