Kostival lékařský (Symphytum officinale L.)

Tato dosti běžná až 1 m vysoká léčivá bylina je zmiňována v pramenech již od 12. století. Patří mezi nejúčinnější a v historii prakticky nepostradatelné léčivky našich končin. Najdeme jej na vlhkých stanovištích, jako jsou břehy vodních toků, lužní lesy a vlhké louky a pole, obzvláště na těžších na živiny bohatých slabě zásaditých až slabě kyselých půdách. Rozšířen je od nížin až po horské oblasti. Obsahuje alkaloidy, silice, slizové látky, třísloviny, glykosidy a mnohé další látky.

U této byliny sbíráme obvykle kořen, někdy lze použít i list. Použití je obzvláště vnější. Při vnitřním užívání je třeba opatrnosti, protože hrozí riziko poškození jater a některé jeho alkaloidy mají při nadměrném užití karcinogenní účinek. Léčivé kořeny rostou velmi hluboce a vyrýváme je na podzim (září, říjen) nebo na jaře před začátkem vegetace (do dubna). Pokud používáme čerstvou nať, je možné ji trhat před květem i v době květu. Kořen po vyrytí omyjeme, podélně rozřízneme a sušíme nejlépe na slunci. Při umělém sušení je třeba nepřekročit teplotu 45 °C. Lze jej také uskladnit čerstvý ve vlhkém písku podobně jako kořenovou zeleninu. 

Příklady vnitřního použití: ne dlouhodobě a ve velkých dávkách (max. 10 dní)

Užívat jej lze při bronchitidě, bolestech na prsou, kašli, žaludečních a dvanácterníkových vředech, průjmech, bolestivé menstruaci, zánětech dásní a onemocněních ledvin.

Čaj:. Při dýchacích potížích nejlépe nadrobno nakrájený kořen přes noc máčíme, ráno ohřejeme, scedíme a pijeme, nebo 15 min vaříme lžičku drceného sušeného kořene ve ¼ litru vody a necháme ještě 15 min louhovat. Při paradontóze jím vyplachujeme ústa. Při žaludečních vředech ve směsi 2:1:1 s měsíčkem a rdesnem ptačím. Vrchovatou lžičku směsi spařit ¼ l vody a nechat 3-5 minut. Pijeme 2 – 4 šálky denně.

Víno: 4-5 čerstvých listů louhujeme 5-6 týdnů v litru bílého vína. Užíváme 1 dcl denně při chorobách plic.

Čerstvě nastrouhaný kostival smíchaný s medem používáme při chorobách plic.

Příklady vnějšího použití:

Zmírňuje záněty, podporuje regeneraci tkání, hojení ran. Oceníme jej při léčbě bércových a jiných vředů, zlomenin, podlitin, výronů, revmatismu, zánětu žil, špatně se hojících ranách apod. Používá se nejčastěji jako obklad, tinktura nebo mast.

Tinktura: naplnit lahev očištěnými a nakrájenými kořeny, zalít pálenkou a nechat 14 dní na slunci nebo v teple louhovat.  Používá se na obklady, mazání nemocných kloubů, pohmožděnin a zlomenin.

Mast: 1 díl rozemletého sušeného kořene rozetřeme se 3 díly sádla. Při použití čerstvého kořene jej nakrájený v sádle krátce pražíme (poměr 1:1), necháme 24 hodin stát, ohřejeme a scedíme. Maže se na zmírnění bolesti, hojení ran. Působí preventivně proti hnisání. Mast uchováváme v chladničce.

Obklady: Lze použít čerstvé povařené listy a ještě teplé přiložit na bolestivé místo, bércové vředy, užít lze i při revmatismu, dně, zánětu okostice a bolestech zad a šíje. Také lze čerstvé listy pomačkat a přiložit na postižené místo.

Při použití sušeného kořene povaříme 15 min. v ½ l vody 2 lžíce drceného kořene. Po dalších 15 min. louhování scedíme. Syrový nastrouhaný kostival smíchaný se syrovým bramborem přikládáme na krk (bolesti v krku), v kombinaci s medem a tvarohem na prsa při chřipce, kašli, zánětu průdušek a na břicho při bolestech břicha.

Olej na popáleniny: do ½ l nejlépe olivového oleje přidáme 5 lžic drceného kostivalu a 10 lžic třezalkového květu. Necháme v pokojové teplotě 2 týdny.

Koupel z listů (čerstvých i sušených) pomáhá při bolestech zad, kloubů, revmatických, způsobených dnou apod. a také při špatném prokrvení končetin, křečových žilách a doléčení zlomenin. Přibližně ½ kg čerstvých listů (adekvátně sušených) převaříme a vlijeme do koupele. Lze také nejprve listy několik hodin máčet ve studené vodě a poté převařit.

Ing. Miroslav Huryta