Rakytník: Oblíbené jídlo mýtického okřídleného koně Pegase

>> středa 15. února 2012

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides L.)
Lidové názvy: Sibiřský ananas, Žlutozob, Mořský plod, Písečný trn

Tuto léčivku používalo lidové lékařství Číny, Mongolska, Tibetu i Řecka. Pro léčebné účely se využívalo a využívá všech jeho částí, tj. kůry, kořene, listů (ve formě nálevu), květů, plodů, semen.

Vnitřní použití
Rakytník zvyšuje odolnost organizmu, podporuje imunitu a doplňuje nedostatek vitamínů a minerálů v těle. Tlumí bolesti, zlepšuje krevní oběh, podporuje hojení tkání. Pomáhá odbourávat toxické a škodlivé látky z těla. Pozitivně ovlivňuje činnost jater, slinivky, zlepšuje peristaltiku střev, podporuje hojení vředů. Používá se také při kloubních potížích, zejména léčí revma a dnu. Plody používáme při všech druzích nachlazení, při chřipkách i angínách. Potlačují také bolesti hlavy, záněty močových cest, pozitivně působí i při stresu či velké pracovní zátěži.

Vnější použití
Rakytník se tradičně používá v přípravcích na ekzémy, spáleniny, omrzliny či jiná drobná poranění, zabraňuje vypadávání vlasů, má baktericidní účinky, omezuje tvorbu vrásek.



Obsah účinných látek
Rakytníkový olej je v podstatě přírodní koncentrát vitaminů F, E, P, K, A. Rakytníkový olej i šťáva z plodů jsou zdrojem i dalších látek - vitaminů C, B1, B2, B6, provitamínu D, beta karotenu, kyseliny listové, esenciálních mastných kyseliny omega-3, 6, 9 a především omega-7 mastné kyseliny. Významné jsou i stopové prvky jako je železo, mangan, bór, hliník, v listech je obsažen hořčík a vápník.
Z plodů lze vyrobit kompoty, sirupy  či alkoholické nápoje, čerstvě utržené plody můžeme naložit do tvrdého alkoholu a pravidelně užívat. Natrpklost plodů lze snadno odstranit, když je vložíme na 1 den do mrazáku.

Pěstování
Rakytník je velký keř nebo stromek, který může mnoho z nás bez většího úsilí pěstovat, protože se jedná o nenáročnou rostlinu. Nejdůležitějším předpokladem pro dobrý růst a plodnost je dostatek světla, protože jinak se dokáže adaptovat na nejrůznější podmínky. Dokáže růst i na půdách suchých, mokrých a dokonce i těch, které jsou silně zasolené, přestože zde nebude prospívat perfektně. Pro svou odolnost bývá často vysazován i jako silniční zeleň. Je také velmi odolný proti mrazu.
Abychom dosáhli pravidelné a vysoké úrody je lépe keře zakoupit u seriózní zahradnické firmy, která nám poskytne informace o odrůdě a jejích specifických vlastnostech. Například sklizeň může v závislosti na odrůdě probíhat od srpna do října a přezrálé plody významně ztrácí kvalitu. Musíme dát pozor i na to, že rakytník je dvoudomý a proto potřebujeme rostliny obou pohlaví a vhodný poměr se může u jednotlivých odrůd lišit. Nejlépe se mu daří na půdách neutrálních až zásaditých s dostatkem vápníku, které jsou přiměřeně vlhké, nebo tam, kde mu obzvláště v prvních letech po výsadbě můžeme při dlouhotrvajícím suchu dopřát zálivku. Před výsadbou není na škodu půdu připravit do větší hloubky a zapravit do ní hnůj nebo jiné organické hnojivo. Na škodu nebude ani přihnojení fosforem a draslíkem, a to i v průběhu dalšího pěstování. Je však zapotřebí se vyvarovat  hnojení dusíkem, protože po něm rostlina špatně vyzrává a může v zimě vymrzat. Rakytník, který začne plodit (obvykle 3 – 4 roky po výsadbě) je vhodné pravidelně prosvětlovat a zmlazovat vyřezáním, čímž udržíme velikost keře a dosáhneme toho, že nebude plodit pouze na obvodových větvích. Při dodržení těchto zásad je pravděpodobné, že sklízet zdravé plody z rostlin, které jsme vysadili, budou ještě naši potomci v příštím století.

Ing. Dana Gabrielová, Ing. Miroslav Huryta

Read more...

Jan Jessenius, renesanční člověk a lékař dvou císařů

>> pondělí 6. února 2012

Je těžké krátce charakterizovat tohoto člověka, můžeme přemýšlet zda byl spíše lékařem, filosofem, historikem nebo politikem, ale takové úvahy jsou vlastně zbytečné. Byl člověkem renesančního formátu, který celý svůj život zkoumal a jednal, který působil na řadě míst Evropy a který svým dílem ovlivnil dění své doby.
Narodil v roce 1566 ve Wroclavi v Polsku, pocházel z uherského zemanského rodu, který měl kořeny ve slovenském Turci. Doktorem medicíny se Jessenius stává roku 1591. Od roku také 1600 přednášel na Karlově univerzite v Praze, zde vykonal první veřejnou pitvu lidského těla v českých krajích. Pitva těla popraveného muže se konala ve slavnostně vyzdobené Rejčkově koleji, trvala pět dní a jako přihlížející se jí zúčastnilo asi 5000 osob. Význam Jesseniovy pitvy je třeba spatřovat nejen v prohloubení anatomických poznatků, ale také ve zvýšení prestiže Karlovy univerzity.



V roce 1602 přijel Jessenius opět do Prahy, a to na osobní žádost císaře Rudolfa II., který zval ke svému dvoru ty nejlepší učence tehdejší Evropy. Jessenius se stal osobním lékařem Rudolfa II. Po šesti plodných letech strávených v Praze přijal Jesenius nabídku  uherského krále Matyáše, aby se stal jeho dvorním lékařem a zároveň historiografem. U Matyáše působil celých pět let (1608-13), v následujícím období přednášel v Drážďanech, Basileji, Tubingenu a od roku 1615 opět v Praze, v letech 1617-20 byl rektorem pražské univerzity, v té době získal i profesuru z historie. Byl jedním z těch, kteří se stavěli na stranu českých stavů proti Habsburkům. A tak po prohrané bitvě na Bílé Hoře a nástupu Ferdinanda II. Habsburského na český trůn byl Jessenius zatčen a odsouzen k trestu smrti. Za účast na protihabsburském povstání byl 21.června 1621, spolu s dalšími 27 českými pány popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Usmrtili ho sekerou kata Jana Mydláře, vyřízli mu jazyk, protože škodil slovem a hlavu zavěsili na Staroměstské věži, až v roce 1631, kdy ji přemístili do Týnského chrámu, avšak dodnes netušíme, kde se pozůstatky Jana Jessenia nacházejí.
Celý život se zajímal o vše kulturní, udržoval styky s popředními humanistickými vzdělanci své doby jako byl Tycho de Brahe, Johannes Keppler, Tadeáš Hájek z Hájku atd. Zásady humanismu vštěpoval i svým posluchačům a setkáváme se s nimi v jeho spisech, psal odborné lékařské práce, filozofické úvahy i básně.
Jan Jessenius je příkladem všestranného a celistvého člověka, který celý svůj pestrý život prožil věrný svým zásadám, který neměl strach a který vždy konal to, co považoval za nejlepší i přes důsledky, které to sebou neslo.

MUDr. Lucie Šrámková

Read more...
© Hygeia 2010
Hygeia 2010

  © Blogger templates Shiny by Ourblogtemplates.com 2008

Back to TOP