Rakytník: Oblíbené jídlo mýtického okřídleného koně Pegase
>> středa 15. února 2012
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides L.)
Lidové názvy: Sibiřský ananas, Žlutozob, Mořský plod, Písečný trn
Tuto léčivku používalo lidové lékařství Číny, Mongolska, Tibetu i Řecka. Pro léčebné účely se využívalo a využívá všech jeho částí, tj. kůry, kořene, listů (ve formě nálevu), květů, plodů, semen.
Vnitřní použití
Rakytník zvyšuje odolnost organizmu, podporuje imunitu a doplňuje nedostatek vitamínů a minerálů v těle. Tlumí bolesti, zlepšuje krevní oběh, podporuje hojení tkání. Pomáhá odbourávat toxické a škodlivé látky z těla. Pozitivně ovlivňuje činnost jater, slinivky, zlepšuje peristaltiku střev, podporuje hojení vředů. Používá se také při kloubních potížích, zejména léčí revma a dnu. Plody používáme při všech druzích nachlazení, při chřipkách i angínách. Potlačují také bolesti hlavy, záněty močových cest, pozitivně působí i při stresu či velké pracovní zátěži.
Vnější použití
Rakytník se tradičně používá v přípravcích na ekzémy, spáleniny, omrzliny či jiná drobná poranění, zabraňuje vypadávání vlasů, má baktericidní účinky, omezuje tvorbu vrásek.
Obsah účinných látek
Rakytníkový olej je v podstatě přírodní koncentrát vitaminů F, E, P, K, A. Rakytníkový olej i šťáva z plodů jsou zdrojem i dalších látek - vitaminů C, B1, B2, B6, provitamínu D, beta karotenu, kyseliny listové, esenciálních mastných kyseliny omega-3, 6, 9 a především omega-7 mastné kyseliny. Významné jsou i stopové prvky jako je železo, mangan, bór, hliník, v listech je obsažen hořčík a vápník.
Z plodů lze vyrobit kompoty, sirupy či alkoholické nápoje, čerstvě utržené plody můžeme naložit do tvrdého alkoholu a pravidelně užívat. Natrpklost plodů lze snadno odstranit, když je vložíme na 1 den do mrazáku.
Pěstování
Rakytník je velký keř nebo stromek, který může mnoho z nás bez většího úsilí pěstovat, protože se jedná o nenáročnou rostlinu. Nejdůležitějším předpokladem pro dobrý růst a plodnost je dostatek světla, protože jinak se dokáže adaptovat na nejrůznější podmínky. Dokáže růst i na půdách suchých, mokrých a dokonce i těch, které jsou silně zasolené, přestože zde nebude prospívat perfektně. Pro svou odolnost bývá často vysazován i jako silniční zeleň. Je také velmi odolný proti mrazu.
Abychom dosáhli pravidelné a vysoké úrody je lépe keře zakoupit u seriózní zahradnické firmy, která nám poskytne informace o odrůdě a jejích specifických vlastnostech. Například sklizeň může v závislosti na odrůdě probíhat od srpna do října a přezrálé plody významně ztrácí kvalitu. Musíme dát pozor i na to, že rakytník je dvoudomý a proto potřebujeme rostliny obou pohlaví a vhodný poměr se může u jednotlivých odrůd lišit. Nejlépe se mu daří na půdách neutrálních až zásaditých s dostatkem vápníku, které jsou přiměřeně vlhké, nebo tam, kde mu obzvláště v prvních letech po výsadbě můžeme při dlouhotrvajícím suchu dopřát zálivku. Před výsadbou není na škodu půdu připravit do větší hloubky a zapravit do ní hnůj nebo jiné organické hnojivo. Na škodu nebude ani přihnojení fosforem a draslíkem, a to i v průběhu dalšího pěstování. Je však zapotřebí se vyvarovat hnojení dusíkem, protože po něm rostlina špatně vyzrává a může v zimě vymrzat. Rakytník, který začne plodit (obvykle 3 – 4 roky po výsadbě) je vhodné pravidelně prosvětlovat a zmlazovat vyřezáním, čímž udržíme velikost keře a dosáhneme toho, že nebude plodit pouze na obvodových větvích. Při dodržení těchto zásad je pravděpodobné, že sklízet zdravé plody z rostlin, které jsme vysadili, budou ještě naši potomci v příštím století.
Ing. Dana Gabrielová, Ing. Miroslav Huryta
Read more...
