Banán: Neuvěřitelné ovoce

>> pátek 21. ledna 2011

Banán obsahuje tři přírodní cukry - cukrózu, fruktózu a glukózu kombinovanou s vlákninou a proto dává okamžitou podpůrnou dávku energie. Výzkum potvrdil, že pouhé dva banány poskytují dostatečnou dávku energie potřebnou na vydání 90-ti minutového cvičení. Není divu, že banán je ovoce číslo jedna u všech světových atletů. Banán také dokáže pomoci překonat množství chorob a nežádoucích stavů.

Deprese:
Podle výzkumů mezi lidmi trpícími depresí velká část z nich se cítí výrazně lépe po požití banánu. To je proto, že banán obsahuje tryptophan, druh proteinu,  který tělo přemění na serotonin, a ten uvolňuje relaxační prvek a zlepšuje náladu a celkově nás činí šťastnější.
Premenstruační syndromy: 
Vitamín B6, který se v banánu nachází, vám zreguluje hladinu glukózy v krvi, což kladně účinkuje na vaši náladu..
Anémie:
Vysoký obsah železa v banánech dokáže stimulovat hemoglobin v krvi a pomáhá v případě anémie.
Krevní tlak: Toto jedinečné tropické ovoce má extrémně vysoký obsah potasia a přitom nízký obsah soli, a to dělá banán perfektním nástrojem v boji proti vysokému krevnímu tlaku. 

Mozková síla:
Výzkum dokázal, že toto ovoce nás dokáže dělat mnohem soustředěnějšími.
Trávení:
Vysoký obsah vlákniny ve stravě tvořený banány pomáhá upravit činnost trávicího traktu do normálu a pomáhá překonat problémy bez použití laxativ.
Kocovina:
Jeden z nejrychleji zabírajících způsobů odstranění kocoviny je udělat si banánovo-mléčný šejk oslazený medem. Banán utiší žaludek a s pomocí medu vybuduje nazpět zničenou hladinu cukru v těle, zatímco mléko utiší a znovu zavodní váš systém.
Pálení na srdci:
Banány mají účinek jako přírodní antacid v těle, takže pokud máte problémy s pálením na srdci, snězte banán na úlevu. 




Ranní bolesti:
Pár kousků banánu mezi jídly pomáhá udržet hladinu cukru v rovnováze a odstraňuje ranní bolesti.
Nervy:
Banány mají vysoký obsah B vitamínů, které tiší nervový systém.
Nadváha:
Práce pod tlakem? Studie psychologie dokázala, že práce pod tlakem často vede k přecpávání se uklidňujícími  doplňky jako je čokoláda nebo čipsy. Abychom dokázali potřebu požívání jídla vzniklou panikou vyloučit, potřebujeme kontrolovat naši hladinu cukru v těle. Kus banánu s vysokým podílem uhlohydrátů požitý každé dvě hodiny vám pomůže udržet tuto hladinu.



Žaludeční vředy:

Banán je používaný jako dietní jídlo při zažívacích problémech pro svou hladkou texturu a jemnost. Je to jediné ovoce, které může být používané bez bolestí i v chronických případech. Banán dokáže neutralizovat nadměrnou kyselinu a snižuje podráždění tím, že jemně obalí stěny žaludku.
Kontrola teploty:
Banán je uznávaný jako chladící ovoce, které dokáže snížit obě, jak tělesnou tak i emociální teplotu nastávajících maminek. Například v Thajsku těhotné ženy pojídají banány, aby zajistily, že jejich dítě se narodí s normální teplotou.
Kouření a používání tabáku:
Banány dokáží pomoci lidem, kteří se pokouší přestat kouřit. Vitamíny B6, B12 obsažené v banánech - potasium a magnézium - pomáhají tělu dostat se z nikotýnového absťáku.
Stres:
V banánu životně důležitý minerál, pomáhající normalizovat srdeční rytmus, pomáhá dodávat kyslík do mozku a reguluje naši tělesnou hladinu vody. Když jsme ve stresu, náš metabolický poměr se zvyšuje, a tak snižuje naši hladinu potasia. To může být vyvážené nazpět s pomocí vysoko potasiového "nabanánění" .
Infarkt: 
Banány jako součást pravidelné stravy mohou snížit riziko infarktu až o 40%.

Bradavice:
Tato jednoduchá přírodní alternativa potvrzuje, že když se chceš zbavit bradavice, vezměte kus banánové slupky a přilož na bradavici žlutou stranou ven. Zlehka připevni slupku náplastí.
Komáří bodnutí:
Předtím než sáhnete pro krém na ošetření bolestivého vpichu po komárech, zkuste potřít bolestivé místo vnitřkem z banánové slupky. Velké množství lidí zjistilo, že banán je neuvěřitelně účinný ve snížení pálení a podrážděnosti pokožky.

Banán je skutečně přírodní prostředek na mnoho nemocí. Když  porovnáš banán s jablkem, má v sobě čtyřnásobně více proteinů, dvojnásobně více uhlohydrátů, třikrát víc fosforu, pětkrát více vitamínu A a železa, a dvojnásobek jiných vitamínů a minerálů.  Bohatost na potasium ho činí ovocem s nejvyšší hodnotou.


A přidejme ještě něco: chcete mít vaše boty rychle lesklé?  
Vezměte slupku od banánu a vnitřní stranou přetřete svoje boty. Nakonec zlehka přeleštěte suchou látkou. Neuvěřitelné ovoce!

Read more...

POSVÁTNÁ ROSTLINA: PETRŽEL



Petržel, která pochází ze středozemí se rozšířila do všech států jižní Evropy. Za pravlast petržele je považovaná Sardinie. V mnoha zemích jižní Evropy roste petržel jako divoká či polodivoká rostlina, za což se vděčí ptákům, kteří roznášejí její semena. Starodávní Řekové petržel znali, ale nepoužívali ji pro jídlo. Považovali ji za posvátnou rostlinu. Z petržele vyráběli věnce, kterými se zdobili na posvátných hostinách. Také jí ověnčovali hrdiny a zdobili vítěze Isthmických her. Petržel se pokládala na hrobky pro slávu a pokoj zesnulých. Starověcí Římané však petržel jedli. Gladiátoři před zápasem jí jedli v přesvědčení, že jim dodá sílu, pohotovost a poskytne důvtip. Do konce středověku byla petržel především léčivou a ozdobnou rostlinou. Dnes je petržel nenahraditelným kořením, bez kterého si nelze představit žádnou světovou kuchyni.

Minerální a vitamínová bomba
U petržele je stejně užitečný kořen i list. Je v ní množství draslíku, vápníku, fosforu, železa, hořčíku, manganu, mědi a dalších minerálních látek důležitých pro lidský organismus. Petržel je silné diuretikum a podporuje močení a vylučování. Podporuje léčbu anémie, protože je bohatá na železo. Je důležitým zdrojem vitamínu C, na což poukazuje srovnání s citronem: v petrželi je 2,5x více vitaminu C než v citronu, u některých druhů až 5x! Kořen petržele má však 4x méně vitaminu C než list. Kromě vitaminu C obsahuje petrželová nať karoten (provitamin A) a B1, B2 i B6.



Petržel po zdraví
Je známo, že už starověcí Egypťané používali divokou petržel jako prostředek k léčbě chorob ledvin a močových cest. Též je známo, že pomáhá v léčbě zánětu prostaty, při potížích s močením a v případě otékání nohou, revmatismu, dny a tloušťky. Fytoterapeuti upozorňují, že se nesmí používat při zánětu ledvin, a to především semena, protože působí mnohem silněji, než kořen a nať. Petržel je prospěšná práci jater a proto se doporučuje u žloutenky a dalších jaterních obtížích. Též prospívá diabetikům. Její užitečnost dokáží posoudit ženy, které mají problémy s bolestivými či nepravidelnými měsíčky. Nedoporučuje se během kojení, protože může omezit či zcela zastavit vylučování mléka.




 Čaj petrželové natě
5 dkg čerstvé petrželové natě zalijte 1 l vařící vody. Nechte odstát zakryté 10 minut. Pijte 3–4 šálky (po 2,5 dl) během dne. Pomáhá při zimnici, podporuje vylučování moči a reguluje menstruační cyklus.



Proti celulitidě
Šest hrstí nakrájené petrželové natě vařit dvě minuty ve dvou litrech vody. Scedit a když je odvar vlažný masírovat (15 až 30 minut) části těla postižené celulitidou. Nejlépe před spaním bavlněnou utěrkou namočenou do odvaru, a po té jí přes noc na tom místě nechat, zabalenou do igelitové folie a suché bavlněné utěrky.

Smažte vrásky
2 dkg nakrájené petrželové natě nechat 24 hodiny ve studené vodě a potom scedit. Vatu namočit do tekutiny a lehce přetřít část kolem oko oči, úst a krk. Nechat uschnout bez utírání. Opakuje několikrát během půlhodiny. Čím dříve začnete zjemňovat vrásky petrželovou vodou, účinek bude lepší. U zanedbaných vrásek vám nepomůže ani tuna petržele či litry tekutiny, ve které se namáčela.

Petržel – pro zpěváky a zpěvačky
Ve 2 dl vody vařte 2 minuty 1 polévkovou lžíci nakrájené petrželové natě. Když je odvar vlažný sceďte ho, přidejte trochu citrónové šťávy a čajovou lžičku medu. Doporučuje se zpěvačkám a zpěvákům, řečníkům, učitelům, protože zlepšuje hlas tím, že působí na hlasivky. Pije se po douškách hodinu před vystoupením.


Pro oteklá víčka
2 dkg jemně nakrájené petrželové natě zalijte 1 dl vařící vody, nechte odstát zakryté 15 minut a sceďte. Ráno a večer pokládejte obklady (bavlněné plátno namočené do odvaru) a dostaví se nečekané výsledky. 

Read more...

POMERANČ: OVOCE TAK ŽÁDÁNÉ V ZIMNÍCH MĚSÍCÍCH

>> středa 19. ledna 2011

POMERANČOVÁ ŠŤÁVA - NÁPOJ PRO CHYTRÉ
„Ráno ji vypij sám, v poledne se rozděl s přáteli a večer ji daruj nepříteli.“

Pomeranče pocházejí z jižní Asie: z Číny a severní Indie. Arabští lékaři již v 10. st. předepisovali šťávu z pomeranče jako lék. Až v 16. století byl zasazen první strom sladkých pomerančů (Citrus aurantium v. dulcis) v Lisabonu, v Portugalsku. Ve starých čínských spisech se pomeranč zmiňuje už před 4000 lety. Rozlišujeme pomeranče hořké, sladké a bergamot.
Starodávné pořekadlo mudrců o pomerančově šťávě říká: „Pokud se šťávy napijeme ráno, má cenu zlata, v poledne stříbra, večer bronzu.“ Anebo ve Francii se říká: „Ráno ji vypij sám, v poledne se rozděl s přáteli a večer ji daruj nepříteli.“ V současnosti též byly prokázány léčivé účinky pomerančů.
POUŽITELNÝ LIST, KVĚT I PLOD
Je mnoho rad a receptů o použití slupky a listů pomeranče. Bohužel se dnes těžko shánějí čisté a nestříkané pomeranče, a tak tu výsadu mají ti, kteří si je sami pěstují ve své zahradě.
Listy pomeranče, zvláště hořkého, se od nepaměti používaly na léčení nervozity, deprese, úzkosti, hysterie, epilepsie, nespavosti, souhrnem pro psychická a nervová onemocnění. Též pomáhají pro snížení tělesné teploty a při pocení. Čaj z listů léčí nervózu žaludku, ničí střevní parazity a je účinným spazmatikem. Květy pomeranče léčí nervozitu a nespavost, neklid a křeče u dětí. Slupka pomeranče se používá jako dráždivý prostředek, který posiluje a stimuluje, a proto se aplikuje při léčbě žaludku, střev a celého organizmu. Éterický olej ze slupek pomerančů je výbornou dezinfekcí a antiseptikem a proto se používá při znečištění a zranění kůže a u vředů.
LÉČEBNÉ ÚČINKY
Šťáva z pomeranče působí blahodárně na řadu tělesných funkcí, protože nás zbavuje přebytku žaludečných kyselin, podněcuje práci žaludku a střev, čistí střeva, játra, krev a celý organismus, působí jako laxativ, podněcuje práci a vyprazdňování střev, posiluje srdce, játra, nervy, svaly a žaludek. U všech uvedených potíží je třeba pít dvě až čtyři sklenice čisté pomerančové šťávy denně. Pro posílení žaludku se hodí tinktura z kůry: 50 g suchých slupek pomerančů rozdrtit a zalít 2,5 dl 70% alkoholem, nechat odstát tři týdny a scedit. Pít 3x denně 20 kapek s vodou, šťávou nebo čajem. Schopnost povzbudit tělo i duši, která pramení z bohatství vitamínů, minerálů a dalších léčivých prvků, činí pomerančovou šťávu nápojem pro ty, kteří onemocněli různými avitaminózami, kurdějemi, cukrovkou, neurózou, depresí, ledvinovými a močovými kameny, bolestmi žaludku, jícnu a břicha, jakož i nápojem na snížení cholesterolu.

Read more...

ILLYROVÉ: Přírodní medicína, nemoci a smrt

>> středa 12. ledna 2011

Nejstarší dějiny Illyrů jsou zahaleny stíny předpokladů, z nichž všechny mohou být pravdivé, ale také žádný nemusí odrážet skutečnost. Jejich psané prameny neexistují, a tak se původ tohoto národa stal předmětem mnoha statí obsahujících nejrůznější názory a teorie. Podle té nejproslulejší započali Protoillyrové kolem roku 1200 př. n. l. své putování z Lužice v Německu směrem do Galie, Španělska, Anglie, Itálie, Skandinávie, Polska a na Balkán, což vyvolalo řetězovou reakci stěhování dalších národů. Jejich vpád na Balkán byl příčinou „dórského“ či „egejského stěhování“ směrem do Řecka.
Jako reakce na tuto teorii vznikla další, které se říká „autochtonní“ a která umísťuje rozvoj illyrské kultury do západní části Balkánu, čímž popírá teorii první.

PŘÍRODNÍ MEDICÍNA
Léčitelství ovládali na výbornou, a nejenže znali množství léčivých bylin, jimiž bojovali proti nejrůznějším nemocem, ale také je vyváželi do celé Římské říše. Nejznámější rostlinou byl kosatec v antice nazývaný Iris Illyrica, který měl velkou škálu léčivých vlastností vychvalovaných tehdejšími spisovateli. Uveďme pouze některé: hojí vředy, uspává, zbavuje bolesti hlavy, prášek z kosatce smíchaný s medem vyvolává potrat. Plinius Secundus doporučuje tuto bylinu usušit a prach pověsit malým dětem kolem krku, když jim rostou zuby, doporučuje ji i na mnohé další nemoci a též o ní poznamenává, že má hygienickou roli, neboť vznešené římské dámy nosily kolem krku tablety z ní vyrobené v podobě náhrdelníku, aby je zbavovala nepříjemného zápachu z pocení. Téměř všichni antičtí autoři, kteří psali o medicíně a farmakologii (Columella, Galénos...), se zmiňují o zázračných kvalitách irisu, který roste v Illyrii.
Další žádanou rostlinou z illyrského území v antickém světě byl Hořec žlutý (Gentiana lutea), který své jméno dostal po illyrském králi Gentiovi, jenž první odhalil její léčivé účinky na vředy, nechutenství a jiné nemoci zažívacího traktu.
Přírodní medicína tedy u Illyrů byla velmi rozvinutá, avšak když už léčivé rostliny nepomáhaly, vstoupila na scénu tzv. magická medicína rovnocenná té první, ve které zvláště vynikali kouzelníci z Panónie, z nichž jeden vyléčil císaře Hadriána ze zimnice.
Když nepomohlo ani to, nastal čas pustit se do složitých a nebezpečných operací, z nichž nejproslulejšími se staly dva chirurgické zákroky provedené velmi úspěšně a odborně: jeden na spodní mandibule, při němž lékař odstranil její část spolu s nemocným zubem, a druhý, při němž byla odstraněna cista pod zubem.
Myslím, že už nás nemusí překvapovat fakt, že bůh Aesculap měl v illyrském panteonu vysokému postavení a že někteří lingvisté soudí, že se do Řecka a Říma dostal právě pod vlivem těchto kmenů. Přesto záhadou zůstává bůh jménem Medaurus. V severní Africe, ve městě Lambaesis, které bylo římskou vojenskou osadou, v době Marka Aurelia voják, původem Illyr, v Aeskulapově chrámu zanechal dva nápisy zasvěcené tomuto božstvu. Jsou to dvě básně, které o Medaurovi mluví, jako o patronovi illyrského města Rhizon (dnešní Černá Hora), z něhož voják pocházel. Popisují Medaura jako jezdce na koni s kopím v ruce. Jeho jméno se odvozuje od kořene med – léčit, což spolu s faktem, že na něj bylo pamatováno v podobě obětního daru v chrámě Aesculapa, utvrzuje historiky v názoru, že byl jednou z obdob boha léčitelství.
NEMOCI A SMRT
I když Illyrové byli zdatní léčitelé a přestože Varro uvádí, jak illyrské ženy snadno rodily (během porodu si odskočily od práce na poli, sami porodily a vrátily se s dítětem v náručí, aby pokračovaly v práci), byla vysoká úmrtnost malých dětí. Ve většině illyrských provincií byl průměrný věk mužů kolem 39 let a žen kolem 36. Výjimkou jsou některé oblasti západního Balkánu a Panonie, kde byl průměrný věk vyšší (mužů kolem 43 a žen kolem 44). Překvapují však i záznamy z města Salona o některých jedincích, kteří se dožili 100 až 125 let.
Appiános z Alexandrie (Appiani Alexandrini) ve své knize De rebus Illyricis uvádí, že Apollón na národ Autatiatae poslal mor, protože se spolu s Kelty vydali na Delfy. Nejvíce údajů je právě o moru a podobných nemocech, což znamená, že mezi Illyry musely být časté.
Illyrové věřili, že pohledem lze uhranout nejen lidi, ale také zvířata a věci. Plinius je přesvědčen, že mnozí Illyrové tuto moc měli a ovládali ji. Říká, že pohledem dokázali dokonce i zabíjet a že v oku měli dvě duhovky, o čemž se též zmiňuje Aulus Gellius.
Neexistuje jednotný způsob pohřbívání zesnulých ani s ohledem na doprovodné rituály, ani s ohledem na hrobky a orientaci těla. Uvedeme proto pouze ty nejtypičtější.
Nejčastější způsob pohřbívání je u většiny illyrských kmenů pod mohylou. Na začátku měl každý pohřbený vlastní mohylu, avšak časem se pod stejnou mohylu pohřbívali i příslušníci jedné rodiny. Čím významnější postavení zesnulý za života zaujímal, tím větší byla jeho mohyla a počet věcí, které ho na jeho cestě na onen svět doprovázely. Byly to zbraně, šaty, hliněné nádobí obsahující různé potraviny, ozdobné či jiné předměty charakteristické pro jednotlivce.
Na hrob se naházela země a kamení, které tvořily mohylu. Během toho probíhal rituál rozbíjení hliněných nádob a tančily se pohřební tance. Účastníci pohřbu u mohyly jedli a pili, aby neztratili spojení se zesnulým, který ani jako mrtvý neopustí jejich kmen. Budou se o něj i nadále starat a případně mu pomáhat. Ve skalnatých oblastech byl hrob pod mohylou obložena kamennými deskami (čtyři po stranách a jedna jako víko) a v kamenitých se skládala z menších kamenů promíchaných s půdou.
Poloha pohřbívání se též lišila v jednotlivých oblastech: od těla v horizontální poloze až po tělo v poloze embrya. Pokud se tělo spalovalo, hranice byla postavena v blízkosti budoucí hrobky, a když tělo shořelo, popel a kosti se do ní umístily. Teprve později (některé prameny říkají, že v 3. stol.) se začaly používat urny.
Je známý takzvaný kult heroizace, kdy se zesnulí stávali hrdiny a zprostředkovateli mezi živými lidmi a nesmrtelnými bohy. Jejich hrobky byly velkolepé. Jedna z nejznámějších se nachází v Nezakciju u města Pula na Istrii. U ní byly objeveny kamenné tabule s prohlubněmi pro obětní dary. Ty měly zajistit navázání mystického spojení mezi živými a mrtvými. Tento illyrský kult zesílil v období válek, když bojovníci potřebovali ochranu bohů a mrtvých předků.
S tímto kultem jsou spojené i prázdné hrobky bez těla či popela nebožtíka – kenotaf (lat. cenotaphium), které se stavěly na památku všech hrdinů, kteří zemřeli v cizině, nebo se jejich těla nenašla. Vkládaly se do nich zbraně a jiné předměty. Nejproslulejší se podle Appiána nachází u města Epidamnos (Dyrrhachium) v Illyrii. Tento kenotaf byl postaven pro Ióna, syna krále Dyrraha, kterého nechtěně zabil Héraklés a hodil jeho tělo do moře, které poté dostalo název Iónské. O těchto zesnulých, kteří se stali hrdiny, se zpívaly písně doprovázené zvukem syringu a jistého druhu píšťaly nebo se též tančily pohřební tance. Byli zobrazováni, jak jedou na koni do záhrobí, což nepřekvapuje, neboť je známo, že kůň byl v indoevropských náboženstvích pojímán jako chtonické zvíře.
Strážcem hrobky je had. Střeží nebožtíkův posmrtný dům – hrobku, stejně jako střežil jeho dům za života. Je zobrazen na kamenných urnách, které mají tvar tehdejších příbytků na Balkáně. Chce ochránit vstup do urny jako za života chránil vstupní dveře do domu, aby tam nevstoupilo neštěstí či nemoci. Had též symbolizuje zdraví a čistotu a je též atributem boha lékařství Aeskulapa, kterého uctívali. Jeho podoba kromě uren zdobí ceremoniální nádoby a šperky. Illyrové hady nezabíjeli a obvykle před svým domem nějakého měli, aby je ochraňoval před nepřáteli, střežil domácí krb a zajišťoval plodnost.

Read more...

RECEPT NA KAŠEL

>> čtvrtek 6. ledna 2011


Červenou řepu oloupeme a nastrouháme.
Rukama vymačkáme šťávu a denně pijeme.
Ze zbytku uděláme salát buď se smetanou, s majolkou, s jablky, s mrkví nebo s olejem podle toho, co kdo má raději, a poté sníme.

Read more...

ČAJ Z ČERSTVÉ PETRŽELOVÉ NATĚ

Příprava čaje:
5 dkg čerstvé petrželové natě zalít 1 litrem vroucí (převařené) vody.
Přikrýt a nechat odstát 10 minut.
Aplikace:
Vypít 3 – 4 šálky (po 2,5 dl) během dne.
Na co je:
Čaj pomáhá při zimnici, zlepšuje vylučování moči a reguluje menstruační cyklus.

Read more...
© Hygeia 2010
Hygeia 2010

  © Blogger templates Shiny by Ourblogtemplates.com 2008

Back to TOP