Sny

Přestože má slovo sen různé významy, v tomto krátkém článku nebudeme mluvit o snech jako o plánech a vizích týkajících se budoucnosti, ale začneme od toho, co se děje v nás, když se večer ukládáme ke spánku.  Víme, že stav snu se liší od bdělého stavu, naše tělo odpočívá, zpomalí se srdeční rytmus i rytmus dechu, uvolní se svaly, změní se fungování metabolismu.  Ne náhodou nacházíme v řecké mytologii dva bohy-bratry, kterými jsou Thanatos, bůh smrti a Hypnos, bůh spánku. Stav smrti a spánku mají mnohem více společného než by se mohlo zdát na první pohled, spánek byl někdy nazývám „malou smrtí“, protože se v něm duše také dokáže povznést nad tělo.

Spánek má dvě základní fáze, jedna je fáze hlubokého spánku, kdy se nám nezdají sny, naše tělo je obvykle zcela nehybné (nonREM fáze) a druhá je fáze povrchnějšího spánku, ve které se můžeme všimnout nejen rychlého pohybu očí za očními víčky (REM fáze, z angl. rapid eye movement), ale často i jiných pohybových nebo verbálních projevů.

Vlastní sny jsou fenomény duše, které se mohou dotýkat toho nesmrtelného v nás, proto se jim odedávna přisuzoval velký význam. Sny byly považovány za zkušenosti stejně hodnotné nebo ještě hodnotnější jako jsou ty, které zažíváme v bdělém stavu. Všichni víme, že události ve snu nepodléhají fyzickým omezením, můžeme létat, přesouvat se do velmi vzdálených míst, můžeme  zrychlovat a zpomalovat běh času atd. Všichni jsme zažili sny, které jsou pokračováním toho, co jsme prožívali v průběhu dne,  kde se odrážejí naše problémy a starosti, ale také sny jiného druhu, které byly velmi hluboké a zvláštní a jejichž poselství jsme někdy ani nechápali.  C. G. Jung, lékař a psycholog, tak mluvil a tzv. malých a velkých snech,  neboli snech které se týkají každodenního a snech, které to každodenní přesahují.

Můžeme si jen přát, abychom lépe vnímali poselství, která k nám přichází ve snu a využili tak i dobu kdy spíme a něco se naučili. Pro začátek se doporučovalo si sny zapisovat a čas od času se k nim vracet a nacházet jejich význam. To je něco, co nikdy nenahradí žádný snář a co musíme udělat jedině my sami.

MUDr. Lucie Šrámková