Homeopatie

>> pátek 19. srpna 2011

Similia similibus curantur - podobné léčí podobné – to je základní princip léčebné metody  známé jako homeopatie. Toto pravidlo není její výsadou, je dobře známé z lidového léčitelství, u nás používáme rčení:  „Čím ses pokazil, tím se napravíš.“ V anglicky mluvících zemích existuje přísloví: „Sněz chlupy psa, který tě pokousal.“
           Princip spočívá v podobnosti, pokud nějaká látka v běžné koncentraci vyvolá určité příznaky, tak v homeopatickém ředění, které je velmi nízké, podobné příznaky léčí. Dobrým příkladem je lék Allium cepa, připravený z cibule. Při krájení dráždí sliznice horních cest dýchacích a spojivky očí, homeopaticky naředěná cibule léčí rýmy nejrůznějšího původu, klasickou rýmu z nachlazení, alergickou, vazomotorickou. Není důležité, co rýmu způsobuje, podstatné je, jak vypadá, v tomto případu je vodnatá, pálivá, dráždí kůži a je doprovázená nedráždivým slzením.           
         Při výběru homeopatického léku neošetřujeme nemoc, diagnózu, ale hledáme konkrétní lék pro konkrétního pacienta, léčba je přísně individuální. Mnoho lidí může být alergických na jeden druh pylu, ale jejích rýma může vypadat pokaždé jinak, někdy svědí a zarudnou oči, ucpe se nos, objeví se kašel, nebo kýchání. Stejnou nemoc léčíme u různých pacientů různým lékem, podle toho jak reagují.



            Lék se vybírá na základě podrobného vyšetření, kdy se potíže objevily, co způsobuje jejich zlepšení, zhoršení, jak často se objevují, co přináší  úlevu, zajímáme se o všechny příznaky a potíže a všechny okolnosti onemocnění, protože různé příznaky můžeme léčit jedním lékem. Řada zdánlivě různých obtíží spolu často souvisí, protože naše tělo tvoří jeden harmonický celek a pokud se poruší rovnováha na jednom místě, musí se vyrovnávat v celém organismu.
            Homeopatie léčí akutní i chronické, opakující se nemoci. Řadíme ji do takzvané informační medicíny. Příznaky nemocí, které se objevují nepotlačuje, nemaskuje, ale přináší organismu informaci o tom, jak má obnovit svou rovnováhu, jak odstranit skutečnou příčinu nemoci a uzdravit sám sebe.  Na začátku léčby  se může objevit krátkodobé zhoršení, které je součástí ozdravného procesu. Nežádoucí účinky se neobjevují, nemá je co vyvolat. Metoda je velmi šetrná, bezpečná a oblíbená také v léčbě těhotných a dětí.
          Homeopatie není  všemocná ani zázračná, ale je to velmi dobrá a účinná  metoda, pokud chceme pečovat o svoje zdraví v souladu s přírodou, pokud chceme  dosáhnout zdraví cestou obnovení přirozené rovnováhy.

MUDr. Jana Hastíková

Read more...

Bachova květová terapie pro zvířata

>> čtvrtek 14. července 2011

V posledních několika desetiletích se stále více prosazují tzv. alternativní metody léčení u lidí, stejně jako u zvířat. Mezi důvody tohoto trendu patří například vedlejší účinky mnoha běžných léků a také jejich stoupající cena. Neznamená to odmítnutí současné moderní medicíny, protože ta je v mnoha případech nenahraditelná, ale je jistě pozitivní, máme-li na výběr z více způsobů léčby. Ideální pak je, pokud se tyto metody vzájemně doplňují.
Bachova květová terapie je stále dostupnějším a jednoduchým způsobem léčení. Základem je pochopení psychosomatického charakteru nemoci, tedy vztahu mezi našimi náladami, pocity a obecně emocionálními stavy a naším celkovým zdravím. Vytvořením rovnováhy na úrovni psychiky lze v mnoha případech navodit celkový stav harmonie, tedy zdraví. Anglický lékař Dr. Edward Bach objevil vztah mezi určitými rostlinami a konkrétními psychickými stavy, takže podáním několika kapek esencí z květů těchto rostlin lze v pozitivním smyslu ovlivnit nebo i zcela odstranit negativní emoce jako je strach, agresivita, pocit osamělosti, žárlivost, posedlost, apod.
Každý majitel psa nebo kočky by jistě souhlasil, že emoce nejsou vlastní pouze lidem, ale i našim zvířecím přátelům. Ba co více, právě pro zvířata jsou emoce nejvyšší potřebou i projevem jejich života, a proto jsou ideálními příjemci tohoto druhu léčby.


Použití esencí u zvířat je podobné jako u lidí. Kočka nebo pes nám sice neřeknou, jak se momentálně cítí, ale na základě pozorování zvířete můžeme přesto emoce identifikovat a vybrat jednu nebo více esencí, které konkrétním negativním emocím odpovídají. Když hledáme ty správné esence, je užitečné, pokud se nám alespoň na chvilku podaří dívat na svět pohledem zvířete. Naše životní cíle, hodnoty a potřeby se obvykle liší od těch, které mají naši čtyřnozí přátelé, a proto i vnímání reality se může v mnoha případech lišit. Člověk si obvykle dokáže logicky zdůvodnit, proč nemůže být stále nablízku tomu, koho má rád. Zvíře toto vnímá zcela odlišně a je nutné to vzít v úvahu.
Uveďme několik příkladů použití esencí pro konkrétní emocionální stavy zvířete: Pokud náš Puňťa reaguje velmi nepřátelsky na jiná zvířata, lidi i různé situace, může mu esence Buku lesního (angl. Beech) pomoci nalézt tolerantnější přístup k okolí. Strach z konkrétních věcí, jako je návštěva veterináře nebo silvestrovský ohňostroj, lze tlumit použitím esence Kejklířky skvrnité (angl. Mimulus). Stýská-li se naší Micince, pokud jsme se právě přestěhovali nebo pokud ztratila svého zvířecího či lidského kamaráda, může jí pomoci Zimolez kozí list (angl. Honeysuckle) nebo Vlašský ořech (angl. Walnut).
Při výběru těch správných esencí pro našeho zvířecího společníka nám formou konzultace může pomoci specialista, který absolvoval kurz používání esencí Dr. Bacha a má v této oblasti již nějaké zkušenosti. Následně můžeme stejného specialistu rovnou požádat o přípravu tzv. užívací lahvičky, která obsahuje vybrané esence.

Ing. Ondřej Aksamít

Read more...

Léčba koněm

>> úterý 28. června 2011

Blíží se prázdniny a s nimi i čas dovolené a aktivit zaměřených na zábavu, odpočinek, sport a posílení zdraví. To vše v sobě spojuje hiporehabilitace s mnoha možnostmi, které nám nabízí. Může pomoci při léčbě pohybového ústrojí (vadné držení těla, stavy po úrazu páteře), nemocí oběhové a dýchací soustavy, ale také dokáže zlepšit psychický stav v případě různých duševních potíží. Jízda na koni však není vhodná pouze pro lidi se zdravotními problémy, ale může prospět komukoli z nás.



Uveďme tedy krátce, co nám kontakt s tímto nádherným a ušlechtilým tvorem přináší:

Silnější a pružnější tělo
Již T.G. Masaryk říkával, že kůň je nejrychlejší tělocvik, neboť cvičí najednou celé tělo. Hřbet kráčejícího koně nutí jezdce balancovat a přizpůsobit se pohybu zvířete tak, aby zamezil pádu. Přitom se aktivuje řada svalů, klouby, nervová, oběhová i dýchací soustava a zlepšuje se vědomá kontrola pohybu a držení těla. Proto může být jízda na koni lékem i skvělou prevencí různých bolestí zad.

Harmonická a vyrovnaná psycha
Kontakt s koněm přináší zlepšení nálady, soustředění a celkové zklidnění. Zároveň se rozvíjí sociální dovednosti, pocit odpovědnosti, sebedůvěra, sebekontrola, schopnost překonat strach nebo projevit pocit štěstí a lásky. Kůň je mistrem nonverbální komunikace a reaguje přirozeně bez předstírání a předsudků na momentální rozpoložení člověka, který s ním pracuje. Dává mu tím zpětnou vazbu a možnost sebereflexe a opravy případné chyby v chování.

Přestože jsou koně považováni za velmi tolerantní a trpělivá zvířata, pokud začínáte, pracujte s nimi vždy
v přítomnosti zkušené osoby. Většina zbytečných úrazů a nehod má původ v neporozumění a špatném zacházení s koněm z důvodu nevědomosti nebo nedostatku zkušeností.

Přeji vám krásné léto s koňmi!

Jana Kučerová

Read more...

Jaro a očistná dieta

>> pondělí 13. června 2011

Jaro je v plném proudu a my znovu nabíráme sílu po dlouhé zimě, příroda se probudila a již nám dává první plody v podobě jarní zeleniny a bylinek. Od pradávna bylo období jara okamžikem pro pročištění organismu. Existuje řada různých návodů na jediné a zaručené očistné kúry. Aniž bychom se chtěli přiklánět ke kterékoliv z nich, je jasné, že mají mnoho společného. Takže se v krátkosti můžeme podívat na to, jaké zásady by měl mít takový jídelníček.
Důležitou součástí bývá vždy omezení nebo úplné vyloučení masa a to hlavně červeného a veškerých uzenin, přípustné jsou většinou ryby a mořské plody, i když ani ty ne denně. Mezi zakázané potraviny obvykle patří bílý cukr a bílá mouka, které jsou bohužel řadou úprav zbaveny velké části důležitých živin a lidský organismus spíše zatěžují než aby mu pomáhaly. Samostatnou kapitolou je kravské mléko a veškeré mléčné výrobky, které v mnoha tradičních kulturách, jako např. v medicíně staré Číny, jsou vnímány jako potraviny pro člověka spíše škodlivé, přestože nás současné reklamy přesvědčují o pravém opaku. Mléko a mléčné výrobky zvláště z kravského mléka, jsou jednou z potravin způsobujících výrazné alergické projevy všeho druhu, proto čínská medicína při alergii nebo např. i infekcích dýchacích cest se zahleněním důrazně doporučuje vynechání těchto potravin. Dalšími zakázanými potravinami jsou káva, černý a zelený čaj, všechny perlivé limonády a alkohol snad kromě trochy červeného vína.

A co nám tedy zbývá: ovoce, zelenina, luštěniny, rýže, některé u nás méně používané obiloviny jako jsou jáhly, pohanky, quinoa apod., sojová mléka a jogurty, vejce, občas trochu bílého masa a k pití čistá voda, bylinkové čaje, ovocné a zeleninové šťávy. Je pravda, že dodržování těchto zásad vyžaduje více přemýšlení a plánování a o něco více času. Rychlosti občerstvení párkem v rohlíku může máloco konkurovat, ale na druhé straně nám to přinese pocit lehkosti a nabití energií, což za to jistě stojí. Takže nezbývá to alespoň na měsíc nebo dva vyzkoušet.

MUDr. Lucie Šrámková

Read more...

Morálka jako lék

>> sobota 11. června 2011

Celý život člověk objevuje pravdu a získává zkušenosti prostřednictvím nejrůznějších radostí a bolestí spojených někdy i s nemocí. Pojďme se nyní podívat, co vše na nás působí a jak ještě si můžeme chránit zdraví, pomineme-li známé rady týkající se životosprávy, pohybu a pod.
OBRAZ DNEŠNÍ DOBY
Člověk současného světa je vystaven mnoha tlakům z okolí. Tato doba se také nazývá „éra informací“, které se na nás linou z televize, reklam, rádia, novin, časopisů či plakátů. Běžně už  člověk nemá sílu je všechny opravdu vnímat, přemýšlet o nich a protřídit je. S narůstajícím množstvím slov se ztrácí i jejich obsah a hodnota. Stávají se prázdnými skořápkami nebo dostávají jiný význam. Daný slib už nemá takovou váhu jako ve starém Římě, nelze se spolehnout dokonce ani na podepsanou smlouvu, protože stačí jedna právnická klička nebo nepřesně formulovaná věta a vše nad podpisem neplatí.
Prostřednictvím mnoha informací na jedince dýchá stále narůstající materialismus a konzumní způsob života, které vyžadují, aby se jim všichni podřídili. A z velké míry se jim to i daří. Lidé chodí „šopovat“ do nákupních center, zajímají je zejména o peníze (protože „zadarmo přece ani kuře nehrabe“), chtějí mít dostatek jídla, pohodlí a zábavy. Pohodlnost a lenost jsou jedni z nejsilnějších „kuruovců“ dneška. Platon ve svém Mýtu o jeskyni popisuje zajatce jeskyně spoutané tak, aby se nemohli pohybovat a vyjít ven, kdyby náhodou chtěli. Dnes v jeskyni žádná pouta nepotřebují. Mají tam pohodlný gauč s plazmovou televizí a právě jejich lenost a netečnost uspaného vědomí jsou zárukou, že se jim nikdy nebude chtít jeskyni opustit. Díky pohodlnosti se v dnešním světě zaměňují ctnosti za neřesti, slabosti jsou vychvalovány a dobré vlastnosti jsou zesměšňovány. Odvážný má nálepku nerozumného, poctivý je za hlupáka, nezdvořilost je chápána jako upřímnost a spontánnost, která je člověku přece přirozená. A tak reklamy oslovují výhradně nižší já v člověku slogany: „když musíš, tak musíš.... následuj instinkt....“ apod.
Pozornost člověka se zaměřuje hlavně na tělo a jeho potřeby, sílí egoismus a netolerance. Zároveň se šíří války, chudoba a s narůstající migrací se zvyšuje také rasismus a xenofobie. Stále častěji se můžeme setkat s násilím a agresivitou dokonce i u malých dětí na základních školách. Ve městech se už neútočí jen v noci, ale i za bílého dne. Lidé se bojí lidí a uzavírají se do svých životů naplněni strachem a obavami, které navenek vypadají jako lhostejnost. Mnohdy to také lhostejnost je. Vede se způsob života, který není ohleduplný ani k přírodě a často ani k těm nejbližším.
V iluzi absolutní svobody se stává člověk velmi nesvobodným a závislým na vnějších vlivech. Dovedete si představit, co by se dělo, kdyby na dva dny vůbec nefungoval elektrický proud? Přečkali by lidé tuto dobu s důstojností jim vlastní nebo by se objevily krádeže, drancování a násilí? Možná ani netušíme, jak blízko se někdy nacházíme středověku. Ztrácí se jistoty – ze dne na den jen možné přijít o zaměstnání (venku přece čeká celá řada dalších zájemců), partnera či majetek. Toto vše ještě prohlubuje současná světová ekonomická krize.
Dalším tlakem v životě je stres. Stále více času tráví lidé ve svých zaměstnáních, honí se za termíny a zvedají telefony, ze kterých zní požadavky oznamující „včera bylo pozdě“. V tom všem, co jsme už napsali a ve snaze stihnout vše, volí jedinec cestu nejmenšího odporu.  Přijme jeden z názorů, aniž by se nad ním opravdu zamyslel a ztotožnil se s ním, řídí se reklamou, i když ví, že neříká pravdu a jejím hlavním cílem je prodat, ve volbách dá hlas tomu, kdo na něj nejlépe zapůsobí ve své kampani, aniž by se o dotyčném dozvěděl něco více. Jedním z hesel demokracie je sice svoboda, ale ve skutečnosti je člověk svazován závislostí na penězích, majetku a televizi. Na jednom konci světa trpí děti podvýživou těla a na druhém podvýživou duchovní. Rodiče ne ně nemají čas a chybí jim láska, zájem, pochopení, pochvala...
A CO ZDRAVÍ?
Takový způsob života se zákonitě odrazí i na zdraví člověka. Naši populaci sužuje mnoho chronických a civilizačních onemocnění. Neustále narůstá procento alergiků, osob se srdečním a cévním onemocněním, diabetem apod. Samozřejmě to souvisí s prostředním, ve kterém žijeme, se znečištěním přírody způsobeným neúctou k ní. Svůj vliv má i množství umělých látek nacházejících se nejen kolem nás, ale také v potravinách, které přijímáme. Je však správné hledat příčiny dlouhodobých a někdy z pohledu lékařské vědy nevyléčitelných onemocnění jen ve vnějším světě? Vždyť prostředí, které kolem sebe vytváříme, je do jisté míry odrazem našeho neviditelného nitra. Máme v sobě také tolik umělých, nezdravých a nečistých věcí?
CO ZNAMENÁ BÝT NEMOCNÝ?
Toto slovo můžeme rozdělit na ne – mocný.  Tedy ten, kdo nemá moc nad svým tělem, nad svými emocemi a myšlenkami, nad svým životem. Stal se loutkou ve společnosti, jedním v davu, ztratil vlastní identitu a nemá dostatek síly být pánem sebe sama. V jeho mysli vládne sebelítost a sebeomlouvání. Samotná nemoc se obvykle začíná řešit, až když omezuje člověka na fyzické úrovni a mnohdy to končí užíváním léků, které pouze mírní příznaky a ty se ihned po jejich vysazení znovu vrací. Znamená to, že stále nebyl odstraněn kořen problému. Tento způsob „léčby“ je dnes nejrozšířenější. Ponořeni do materiálního světa se stávají nemocní doživotními konzumenty prášků. Za viníky nemoci jsou považovány mikroby, bacily, roční období, úraz nebo náhoda. Existuje však také jiný přístup, který hledá opravdovou příčinu nemoci. Její kořen se totiž nachází na jiné úrovni než fyzické a přestože se o tom stále více mluví, současná věda většinou neumí psychosomatická onemocnění správně léčit. Jedna léčebná metoda se ale zaměřuje na příčinu nemoci a nazývá se etikoterapie. Chápe, že nemoc je jako přítel, který nás upozorňuje na porušení určitých zákonů nebo pravidel.
„...skutečný lék je to, co přivede nemocného do souladu s vesmírným řádem. Jedině takový lék přináší zdraví.“ (1)
Etikoterapie hledá pramen zdravotních potíží v nehmotných úrovních člověka, což je v souladu s poznáním starých východních i západních kultur. Tradiční starodávná učení Egypťanů, Řeků, Indů, Mayů či Aztéků přirozeně hovoří o tom, že člověk není jen fyzickým tělem, ale že má i své jemnější, neviditelné části. My je známe jako psychickou a duchovní úroveň člověka. Dříve lékaři uzdravovali člověka zejména na těchto jemnějších úrovních, kde se nemoc projeví nejdříve. Až mnohem později je možné vnímat její odraz i ve fyzickém těle. Takto např. dlouhodobý stres a napětí způsobují zažívací obtíže, problémy v komunikaci a vztazích s druhými lidmi se odrazí v častých problémech s mandlemi nebo když člověk nedokáže kráčet životem rovně a vzpřímeně za svým snem, může se to projevit třeba bolestí páteře.
„... na počátku nemoci je pochybení v duši, v myšlence, ve slově , pak ve skutku, ve hmotě, v těle.“ (2)
SÍLA MYSLI
U zrodu mnoha nemocí se nachází právě myšlenka spojená s negativní emocí. Jedná se o různé kritiky, pochybnosti a nejistoty provázené strachem a úzkostí. Ale myšlenka může i uzdravit. Staří Řekové se snažili rozvíjet všechny úrovně člověka tak, aby existovala harmonie mezi myšlenkami, slovy a činy, protože jedině tímto způsobem je možné dosáhnout vnitřní harmonie a rovnováhy. Jen tak lze postavit vnitřní sloup v člověku, o který se může kdykoli opřít a který zůstane stát navzdory otřesům vnějšího světa. Čím pevnější je tento sloup, tím méně je člověk závislý na okolnostech. Tím větší je jeho sebevědomí neboli vědomí si sebe sama, toho kdo je a jaký je smysl jeho života. Každý z nás potřebuje smysl života. I kdyby byl malý a časem byl nahrazen větším. Je to zároveň cíl, ke kterému směřujeme. Tento přístup vyžaduje aktivitu a vlastní úsilí. Nestačí jen polknout pilulku, která dočasně zmírní nějaký problém. A cesta nejmenšího odporu není řešením. Vůbec první podmínkou je, že člověk musí opravdu chtít objevit skutečnou příčinu nemoci. Jinými slovy musí chtít poznat sebe sama, své silné i slabé stránky.
„V hloubce příčin všech nemocí lze najít sobectví." (3)
FILOSOFIE JAKO LÁSKA K MOUDROSTI
A to už se dotýkáme samotné filosofie jako lásky k moudrosti, která nám přináší poznání universálních zákonů i sebe sama. Umožňuje nám pochopit, proč se dějí některé věci v našem životě, seznamuje nás s různými úrovněmi vědomí a dovoluje nám získat sílu narovnat se a vzpřímeně kráčet životem dále navzdory všem překážkám a pokušením. Filosofie probouzí naše vědomí a vede nás k aktivnímu způsobu života. Učí nás žít bohatý vnitřní život, kdy krůček po krůčku dosahujeme vyrovnanosti, harmonie a pevnosti. A pokud se objeví nějaká nemoc jako hmotný důsledek duchovních příčin, je to upozornění na to, že něco není v pořádku, že jsme se někde odchýlili z řádu a jednoty s universem a přírodou.
K odstranění mnohých zdravotních potíží je třeba umět změnit své zvyky a stereotypy. Nejen co se týká životosprávy a pohybu, ale také v myšlení a chování, což je náročné, protože tuto práci za nás nemůže udělat nikdo jiný. Ani lékař, ani žádná pilulka. Tady už se musíme snažit my sami. Naštěstí máme Učitele, kteří nám ukazují cestu a mají s námi nekonečnou trpělivost. Můžeme čerpat ze zkušeností velkých mudrců a díky tomu odstranit případnou vnitřní bolest či nejistotu ještě dříve, než se odrazí na fyzické úrovni. Hledání moudrosti nám totiž přináší poznání, které je nejlepším lékem na nevědomost, pochybnosti, strachy a nejistoty. Jedna opravdová Idea dokáže vyléčit mnoho vratkých názorů. Filosofie nás učí vést sebe sama co nejlepším způsobem a stát se pánem svého života. Díky ní rozpoznáváme vlastní neřesti a probouzíme odvahu, statečnost, čest, odpovědnost, smysl pro povinnost, a jiné ctnosti. Zavádíme řád do svého nitra a dokážeme se očišťovat na všech úrovních. A to vše se musí projevit v praxi formou správného jednání. Filosofie nám dává morální hodnoty, je to velká vychovatelka.
„Jestliže někdo chce, aby lidé byli zdraví, musí je k tomu vychovávat, učit – a nejlepší léčba je prevence. Učit se žít tak, aby nemoc nevznikala. Je třeba začít od dětí a od výchovy k zdravému způsobu života.“ (4)
Nejlepším lékem na jakoukoli nemoc je prevence a nejlepší prevencí proti onemocněním duše a těla je filosofie - láska k moudrosti. Užívejme ji plnými doušky a nabídněme tento recept všem, kteří ho ještě neznají. Zasadíme tak další semínko pro novou renesanci.
Jana Kučerová
Citace: Co s doktorem, Vladimír Vogeltanz, Fontána, Olomouc, 1997

Read more...

Bylinky za oknem

>> pátek 22. dubna 2011

Jednoduchým způsobem jak podpořit své zdraví a potěšit chuťové buňky, je pěstování bylinek za oknem či na balkóně. Mnoho receptů dokonce čerstvé byliny vyžaduje. Stačí nám k tomu truhlík nebo květináče, trocha kvalitní zeminy a světlé místo. Pěstovat tymián, bazalku, majoránku, dobromysl, šalvěj, rozmarýn, saturejku, petrželku, meduňku, mátu, pažitku, libeček a další od nás nevyžaduje žádné zvláštní schopnosti a podmínky. Základním předpokladem je mít k dispozici místo, kam několik hodin svítí slunce. Ideální je východ nebo západ, při jižní dispozici je zapotřebí rostliny přistiňovat před poledním sluncem.
Kdo má trochu zkušeností, může to zkusit ze semínek (do poloviny března), ale nejjistější je nakoupit v zahradnictví předpěstované rostliny. U rostlin ze supermarketu hrozí nebezpečí, že jsou pěstovány pro rychlou sklizeň a likvidaci. Je důležité je co nejdříve přesadit a potřebují postupnou aklimatizaci na podmínky okna nebo balkónu. Vybírejte rostliny zdravé, a chcete-li je pěstovat sesazené v jednom truhlíku, dbejte na jejich podobné nároky. Například šalvěj, tymián, rozmarýn, saturejka, dobromysl nemají rády přílišné mokro a snesou půdu sušší. Naopak bazalka, máta, libeček nebo majoránka přeschnutí snáší velmi špatně a vydatnou zálivku potřebují.
Při výsadbě dbejte na dobrou drenáž, aby bylinkám neuhnívaly kořeny a použijte kvalitní zahradnický substrát. Důležité je i to, abychom jim ve společném truhlíku nechali dostatek prostoru. Z toho důvodu je obvykle lepší vzrůstné druhy jako je libeček, levandule nebo rozmarýn sázet do samostatných květináčů. Budou-li byliny umístěny venku, natrvalo je tam raději dejte až v polovině května, aby je nepoškodily nízké teploty. Obzvláště nebezpečné je to pro jednoleté druhy, jako je bazalka, pro kterou je nebezpečná už teplota pod 10 °C.

Zalévat je důležité pravidelně a pokud možno zeminu nenechat přeschnout a to ani u těch druhů, kterým to tolik neškodí, protože přeschlý substrát do sebe jen těžko a pomalu opět absorbuje vodu, která tak při zálivce z větší části proteče a rostliny budou stále trpět suchem. Přihnojovat je možné, ale není zapotřebí častěji než zhruba jednou za měsíc až dva hnojivem na zelené rostliny, které podporuje růst nati, jež je cílem naší sklizně.
A na závěr nezapomeňte bylinky pravidelně sklízet, a to i tehdy, pokud je zrovna nepoužijete. Pravidelným zaštipováním budou košatější, vzhlednější a dají i větší úrodu. A pokud to, co okamžitě nespotřebujete, usušíte na zimu a dobře uskladníte, zjistíte, že i tehdy nejspíš budete mít koření voňavější než z obchodu.

Ing. Miroslav Huryta

Read more...

Fytoterapie

>> úterý 12. dubna 2011

Jak léčivky zpracovávat k užití?

Cílem této práce bylo shromáždit nejrůznější návody na zpracovávání léčivých rostlin, vybrat typické i méně známé způsoby, které jsou aplikovatelné v našich podmínkách. Chápu tuto práci jako první krok k praktické fytoterapii.
Jako další kroky budou následovat poznatky s řešením konkrétních problémů, onemocnění včetně tzv. civilizačních, protože se s jejich následky potýkáme každý. Chtěla bych se zaměřit i na preventivní užití, detoxikaci a získat zkušenosti ve svém okolí.


Čerstvé, rostliny v syrovém stavu
Některé léčivé rostliny lze používat přímo po očištění vlhkým hadříkem nebo oplachem pod tekoucí vodou. Jde o žvýkání listů či květů, přídavek do salátů či jiných pokrmů nejen s cílem léčit, ale i ochutit.

Čerstvé šťávy (succi)
Rostlinný materiál se rozemele, vymačká, vylisuje, odstředí. Podává se přímo, uchovává se maximálně 2 dny v chladničce nebo se zamrazí. Některé šťávy se neužívají zasyrova, musí se tepelně upravit.

Léčivý čaj
Běžná denní dávka je 2-3 šálky 0,2 l denně nebo se po doušcích popíjí stejné množství v průběhu dne. U mladistvích a starších lidí se snižuje dávka o 1/3, dětem do 10 do 12 let o 1/2, mladším dětem se podává 1/8 – 1/4 dávky.
Pokud se používá sušená droga*, na přípravu čaje se bere 1 díl drogy, pokud se pracuje s čerstvými rostlinami, použijí se 1-3 díly. Na 1 šálek se používá 1-2 čajové lžičky, na celodenní dávku čaje (0,5 - 0,7 l) použijeme 2 polévkové lžíce drogy.
* Drogy jsou usušené nebo jinak konzervované rostliny, živočichové, jejich části nebo produkty jejich metabolismu. Pojmenování pochází z nizozemského slova droog = suchý, vztahující se k vysušenému stavu zboží.


Macerát (studený výluh)
Droga se přelije studenou převařenou vodou a nechá se stát 3 – 12 hodin při teplotě 15 – 20°C. Poté se scedí.

Nálev (infusum)
Droga (listy, květy, nať) se přelije vroucí vodou a nechá se stát v přikryté nádobě 15 minut. Poté se scedí.

Odvar (decoctum)
Droga (kořeny, kůra, bobule, nať, výjimečně květy) se přelije studenou vodou a v přikryté nádobě se přivede k varu po dobu 5 – 10 minut (některé se vaří i déle než 1 hodinu), po té se nechá ještě 15 minut stát. Poté se scedí.
Čínský odvar je mnohem koncentrovanější (na 150 g drogy se použije 1 l vody), varem se zahustí na 0,3 – 0,4 l. Užívá se v ředěné podobě.

Thea herbarii
3 polévkové lžíce drogy se večer přelijí 0,8 l převařené studené vody, do ráno se nechá macerovat. Ráno se přivede macerát k varu, nechá se projít několik vteřin varem, 10 minut se nechá odstát a scedí se.
Užití: 0,2 l se pije na lačno, zbytek se popíjí z termosky během dne po doušcích.

Spojený čaj
Pro směsi, ve kterých jsou byliny, které obsahují rozdílné části drogy. Pro tvrdší části se použije odvar, pro drogy se silicemi nálev. Oba výluhy se slijí dohromady.

Tinktura (tincturae)
Připravuje se v případě, že aktivní látky obsažené v droze nejsou rozpustné ve vodě.
Rozmělněná droga se ponoří do lihového roztoku s obsahem 50 - 70 % alkoholu v poměru 1:5 (u prudce působících drog 1:10). Ponechá se 1-3 týdny v uzavřené nejlépe skleněné, porcelánové či kameninové nádobě chráněné před světlem, občas se obsah protřepe. Tekutina se scedí, droga vylisuje a obě tekutiny se smísí. Po 24 hodinách se čirá tekutina odsaje, zbytek přefiltruje.
Užití: Lze přidávat k čaji ze stejné byliny 1 čajovou lžičku k 1 šálku čaje k vnitřnímu užití, 2-3 lžičky pro vnější užití např. jako kloktadlo. Samostatně podáváme 20 – 30 kapek 3x denně do vody, na lžičku nebo smícháme s medem.

Extrakty (extracta)
Z tinktur lze následně připravit extrakty zahuštěné (odpařením) či suché (příprava není pro domácí podmínky).

Aromatické vody (aquae aromaticae)
Silice získané z rostlin se rozpustí v lihu a po malých částech se za stálého míchání přidává do vody. Nejlépe vždy připravit čerstvou.

Vína (vini)
Byliny se macerují ve víně typu ryzlink nebo v červeném víně. Droga musí být ponořena, aby nedošlo k zplesnivění. Víno se po 8 – 10 dnech scedí a uchovává v lednici po dobu 3 týdnů. Užití: Užívá se 50 – 100 ml 1-2 x denně maximálně 30 dní.

Octy (aceta)
Do 1 l vína (révové či ovocné) přidáme 100 g drogy a 3 polévkové lžíce 8% octa. Promícháme a macerujeme do zoctovatění. Scedíme
Užití: Vnější, k obkladům.
Ocet jablečný se připravuje pro vnitřní užití. Do 5 l lahve vložíme 1/3 slupek z jablek, z 1 l vody a 150 g cukru se připraví cukerný roztok, kterým se zalijí jablečné slupky. Hrdlo lahve se převáže plátnem, postaví k teplu. Po 6 týdnech se tekutina scedí do čisté lahve a nechá se opět převázaná plátnem dokvasit. Na povrchu se tvoří škraloup, který ještě další 4 týdny neodstraňujeme. Poté se ocet přecedí do lahví a uchovává v chladu a temnu.
Užití: Vnitřní, ředí se vodou, ochutí se medem.

Lektvary (electuaria)
70 g čerstvých bylin upravených dle Filatova* se přelije 180 ml lihu nebo 40% alkoholu, protřepe. Po maceraci 3 dny se vmíchá 200 g medu. Uloží se v chladu.
Užití: 4x denně 1 čajová lžička směsi se vymačká na sítku, přelije se převařenou vodou (cca 125 ml), promíchá a vypije.
* Natrhané listy nebo nať se omyjí studenou vodou, nechají se okapat, zabalí do plátna. Balíček se uloží na 10 dní do spodní části lednice (4°C). Po té lze drogu použít či usušit.
Oleje
Droga čerstvá či sušená se vloží do oleje (nejlépe olivového, lněného, arašídový či slunečnicového), uzavře se a několik týdnů se ponechá v chladu a temnu za občasného protřepání. Druhý způsob využívá slunečního působení: 3 týdny se nechá směs olej-droga na slunci, poté se přefiltruje a vylisuje. Láhev se znovu naplní příslušnou bylinou a zalije získaným oleje s výtažkem a opět nechá stát 3 týdny na slunci. Pak se opět přecedí a přelije do zásobnách lahví.
Za tepla se používá 250 g usušené drogy na 0,5 l oleje. Na vodní lázni se zahřívá 3 hodiny. Poté se přecedí před plátýnko.

Masážní oleje
Jako nosný olej se používá mandlový olej nebo olej z pšeničných klíčků. Lze použít i jiné rostlinné oleje. Maximální koncentrace silice je 10 %. Pro děti a starší lidi snížíme silici na 5 %. Často postačuje i nižší koncentrace.

Detoxikace oleji
Princip spočívá v převalování 1 polévkové lžíce kvalitního oleje arašídového, olivového či slunečnicového po době 15 – 20 minut. Během té doby olej několikrát zhoustne a zřídne. Na závěr se olej vyplivne, je nežádoucí ho polykat (proběhla-li detoxikace účinně, olej při vyplivnutí bude bílý. Provádí se ráno před snídaní a večer před spaním. Akutní léčba trvá 2 -3 dny, u chronických chorob až 1 rok.

Obklady
Přikládá se měkká bavlněná látka nebo vata zabalená v gáze namočená v koncentrovaném nálevu či odvaru. Další možností je přiložení rozmačkané nebo rozemleté části rostliny na postižené místo.
Náplasti (emplastra)
Bylinářská náplast se připravuje tak, že se rozemletá droga rozvaří s vodou. Vytvoří se kašička se škrobem nebo moukou. Ta se natírá na plátno a ještě teplá se přikládá na bolestivé místo. Ováže se.

Koupele (fytobalneologie)
Celkové koupele trvají 10 až 30 minut dle věku a stavu nemocného. Do koupele 34 – 38 °C se vlije výluh z 300 až 800 g drogy. Lze také používat silice v množství 2 – 5 kapek. Kúry trvají 4 týdny při 2 – 3 koupelích týdně. Dlouhodobé užívání je třeba konzultovat s lékařem.

Masti
Na vodní lázni se roztaví masťový základ – nejčastěji vepřové sádlo, vazelína, lanolin, ale i včelí med. Lze mast připravit i ze směsi surovin: 50 g včelího vosku, 435 g škvařeného sádla, 100 g lanolinu, 10 g medu.Do taveniny se vloží drobně nakrájené byliny (cca 150 g čerstvých nebo 60 g sušených bylin na 500 g surovin) nebo tinktura a důkladně se promíchá a zahřívá cca 15 minut. Nechá se stát do druhého dne a znovu se roztaví, promíchá a ještě teplé přefiltruje přes gázu. Rozlije se do kelímků a uchovává se v chladu.

Klyzmata neboli výplachy tlustého střeva
Bylinná klyzmata jsou očistná či léčebná. Při očistném klystýru se do střeva vpraví 1 – 2 l převařené vody o teplotě 38 °C. Je třeba provést několik cviků, aby se střeva lépe vyčistila. Poté se do střeva vpraví klyzma z léčebného čaje v množství cca 0,2 l. Ve střevech se drží nejméně 15 minut, aby droga mohla působit.

Inhalace
Inhalace se dělí na suchou nebo vlhkou. Vlhká inhalace spočívá ve vdechování páry s účinnými rostlinnými složkami pod plachetkou. Do hrnce nebo umyvadla se dá horká voda a 0,5 l horkého nálevu. Inhalace probíhá 10 minut – provádí se pod ručníkem. Dýchá se normálně, ne zhluboka. Místo nálevu lze přidat 5 – 10 kapek silice nebo směsi silic. Existují i inhalátory, kde lze teplotu páry regulovat.
Suchá inhalace je součástí aromaterapie, účinné látky se vdechují přímo. Ať se jedná o procházku lesem nebo způsob s aromalampou klasickou, elektrickou či keramickým kolečkem na žárovku.

Silice (éterické oleje)
Lze je získat destilací vodní parou, což vyžaduje velké množství drogy.
Užití: Většina silic není v koncentrované podobě vhodná pro vnitřní použití, některé se musí ředit i pro styk s pokožkou nebo sliznicí (oleji, mastmi…).

Bylinkové polštáře
Byliny se trhají za přibývajícího Měsíce, suší mimo zdroj tepla. Za ubývajícího Měsíce se plní a zašívají.
Užití: Zklidňují spánek, zmírňují únavu.
Sirup
Existují tři základní postupy přípravy:
1. 10 dílů bylinné šťávy se smíchá s 16 díly nerafinovaného cukru a povaří se.
2. Tinktura se smíchá s prostým sirupem v poměru 1:5. Prostý sirup se připraví smícháním vody a nerafinovaného cukru (36 +64 dílů), rozvaří se a přecedí.
3. Do široké lahve se vkládají čerstvé, oprané a mírně osušené byliny a prosypou se nerafinovaným cukrem. Když je láhev naplněná, neprodyšně se uzavře a vystaví na několik týdnů na slunce. Byliny pustí šťávu, která se následně přecedí a rozplní do menších lahviček, které se uchovávají v lednici a po otevření se jejich obsah co nejrychleji spotřebuje.
Lze část cukru nahradit medem.
Užití: 5 ml 3 – 5x denně

Prášek
Usušená droga se rozdrtí na jemný prášek, lze ji uchovat v připravených kaplích.

Fermentace
Mladé listy nebo natě se nechají 1-2 dny zavadnout na stinném místě, následně se rozloží do tenké vrstvy a pomačkají se válečkem. Droga se rozloží na plátno, stočí se do ruličky a ponechá se 2 dny na teplém místě. Po rozbalení se droga dosuší a rozdrobí. Získá barvu a vůni připomínající pravý čaj.

Ing. Dana Gabrielová

Read more...
© Hygeia 2010
Hygeia 2010

  © Blogger templates Shiny by Ourblogtemplates.com 2008

Back to TOP